Bursíkovo vítězství

V rámci možností skončil sjezd Strany zelených velkým úspěchem dosavadního předsedy a jeho věrných. Bursík svou funkci obhájil bez problémů a podařilo se mu osadit svými stoupenci předsednictvo strany. Vnitřní opozice se octla na prahu katastrofické porážky a zvolila to jediné, co jí zbývalo: obstrukci. Ukázalo se, že je to prostředek v bohémsky neformálním prostředí stranického sjezdu účinný. Jeho oponenti zabránili nejhoršímu – schválení změny stanov, která by je definitivně marginalizovala, a Bursík pak s nimi musel dokonce vyjednávat o kompromisu při volbě Ústřední revizní komise, bez níž strana nemůže fungovat. Co kompromis znamená, se teprve ukáže, v dramaticky rozhádaných organizacích má komise podobnou úlohu jako Ústavní soud v dnešní ČR.

Bursík pak na poslední chvíli prosadil odvolání 14 členů Republikové rady (těch, které volí sjezd; jejich mandát by skončil v únoru). Z Rady tak vypadli jeho hlavní oponenti a v okleštěném složení mu zřejmě půjde o hodně víc na ruku. Neúspěch se stanovami byl tak za rozhořčených protestů Kuchtové a d. vyvážen.

Antibursíkovské křídlo se dostalo ve straně do jakési poloilegality. To neznamená, že by přestalo existovat, má v rukou trumf, s nímž si nové vedení nic nepočne: dva poslanecké mandáty. V tuto chvíli se zdá, že jsou pro koalici definitivně ztracené. Formální síla antibursíkovců je minimální, faktická nezanedbatelná. Oč jsou co do stranických pozic slabší, o to větší budou dělat kravál. Nic jiného jim nezbývá.

V situaci, kdy jakýkoli smír je nepředstavitelný, protože mu brání osobní i politické ohledy (jde vlastně o dvě v základních politických otázkách různě orientované strany), se rýsují dvě možná řešení. V tuto chvíli poražená „konstruktivní opozice“ se zakope a bude trpělivě čekat na to, až koalice padne a Bursíkovo vedení se znemožní. Pak vyrazí do útoku. Problém je, že preference strany budou v tu chvíli nejspíš hluboko pod pěti procenty. Anebo se opozice rozhodne založit vlastní, „autentickou“ zelenou stranu coby součást opozice. V tom případě by potřebovala čas na získání preferencí a žila by přitom pod hrozbou předčasných voleb.

Sjezd SZ ke stabilizaci politické situace v ČR příliš nepřispěl. A teprve se ukáže, zda Bursíkovo vítězství nebylo náhodou Pyrrhovo. Pro stranu zelených, pro vládu i pro Českou republiku.

lidovky.cz 8. září 2008