Waterloo

EU naservírovala Rusku Gruzii na stříbrném podnose. Dala najevo, že Rusko nepovažuje za agresora, vyzvala ke stažení ruských vojsk, které však není nijak limitováno (Informace Luboše Palaty ze včerejších LN je mylná, omlouvám se čtenářům, že jsem ji bez dalšího převzal). O sankcích ani slovo. Důvody čelní evropští politici bezelstně vytrubují do světa.

Silvio Berlusconi: "(Rusko) má stále nukleární potenciál, kterým by mohlo desetkrát zničit veškeré lidstvo. Je to země, která ročně roste sedmi- až osmiprocentním tempem. Je to země, která má ropu a plyn."

Francouzský premiér Fillon: "Buď chceme obnovit studenou válku, ukázat prstem na Rusko, izolovat je a dupat po něm, jako se to dělo uplynulých deset let - to ale pro Francii a Evropu není volba -, anebo si vybereme možnost dialogu."

Italský ministr zahraničí Frattini: "Pokud jsou země, které věří, že je možné přerušit vztahy s Ruskem, tak nám musejí vysvětlit, jak potom dokážeme čelit otázkám, jakou je například íránský jaderný program."

Jak vidno, argumenty pro ospravedlnění zbabělých postojů se vždycky hledají a nalézají velmi snadno. Pravá chvíle pro dialog je podle Fillona ve chvíli, kdy Rusko obsadí svými tanky půl Gruzie. Jaký pokrok od roku 1968!

Evropští budovatelé míru pro naši dobu se dočkali z Moskvy jakéhosi střízlivého ocenění. Prezidenta Medvěděva sice zklamalo a znepokojilo, že EU nepochopila motivy Kremlu v Gruzii (myslím, že jim křivdí, pochopili, jen dělají, že o nich nevědí), pozitivní však prý je, že převážil rozumný a realistický pohled, pokud jde o „jakési sankce“. Podobně mluvil i Putin, měli z „jakýchsi sankcí“ zjevně přece jen zamotanou hlavu).

Protože s jídlem roste drzost, prohlásil zároveň Medvěděv, že Rusko už nepovažuje Saakašviliho za gruzínského prezidenta. Z toho plyne, že je jejich povinností místo něho dosadit nějakého opravdického. Tanků tam na to mají dost. Pozorovatelé EU, pokud je tam pustí, budou moci potvrdit legitimitu toho procesu a Saakašviliho nástupci poskytnout slíbenou tučnou pomoc. Nepochybně si ji zaslouží.

Česká vláda prý patří k „radikálům“. Hanebný závěr bruselského summitu ovšem potvrdila a právem se i na ni vztahuje Medvěděvovo ocenění. Nejapný návrh na bojkot olympiády v Soči (v roce 2014, kdoví, co bude v tom roce!) je jen zastírací manévr.

lidovky.cz 3. září 2008