Sankce EU asi nejsou na místě. Ale…

Václav Havel hovořil v nedělních Otázkách Václava Moravce především o gruzínské krizi. A řekl dvě zcela podstatné věci, které považuji za dobré ještě zdůraznit. Za prvé: vynořují se vyčůrané plány na zřízení různých vyšetřovacích komisí runcimanovského typu. Situace je ovšem přehledná: obr mydlí trpaslíka, co mu síly stačí. Ten, kdo v takové situaci chce zkoumat, zda na to má právo a nezavinil-li si to trpaslík náhodou sám, je zároveň opovrženíhodný a politováníhodný. Normální člověk se na základě instinktu, kterého nabyl už někdy v dětství, v tom snaží obrovi zabráni. Historické zkoumání přijde na řadu až potom.

A druhá podstatná věc: Topolánkova vláda zaujala noečekávaně obdivuhodný postoj. Ppo sporu s prezidentem se očekávaným způsobem podělala. Teď se chce dívat do budoucna a poskytovat humanitární podporu Gruzii (kde kvůli evropskému kapitulantství bude třeba už trůnit nějaký ruský satrapa). Jenom žádné sankce! Ničemu by nepomohly. Jednomu však pomohou: Rusové pocítí, že z nich jde už zase strach. A že si mohou dovolit leccos dalšího.

Do Václava Havla se statečně navezl největší nepolitický deník na světě, Mladá fronta Dnes. Tentokrát udělal výjimku (jde přece jen o politickou záležitost). Viliam Buchert Havla odbyl jako vyřízenou veličinu: své zásluhy už vyčerpal v devadesátých letech. Nevydýchal svou nechuť ke Klausovi. Považuji tento způsob psaní za nechutný a sprostý. Václav Klaus se pokouší prodat zemi, která mu byla svěřena, Putinovi. Navíc o tom nejspíš ani neví. Havel udělal spoustu chyb, jen tuhle ne.

Zbývá Havlův názor, že by EU a Západ obecně měly být k Putinovi tvrdší. A otázka sankcí. Tu je třeba shrnout, co se vlastně stalo:

Za prvé, Rusové využili situace a rozmístili své tzv. mírové jednotky (s ruskými mírovými jednotkami máme své zkušenosti) na gruzínském území mimo Abcházii a Jižní Osetii tak, aby „zbytkovou“ Gruzii úplně ochromili. Je to hnusné, ale racionální.

A za druhé, v tuto chvíli je jedinou možností, aby USA a Západ udělaly totéž, pokud je o to ovšem legální gruzínská vláda požádá. Jen toto a nic jiného.

Případné sankce bych pak nechal na Rusku, je jen třeba se na ně trochu připravit. Nebudou trvat věčně, Rusové za rok dva pochopí, že nejsou v jejich zájmu.

Dějiny se opakují. Heslem dne je zadržování (anglicky containment). Pokud na ně my a Západ nemáme, Bůh nás ochraňuj.

lidovky.cz 1. září 2008