Klaus zadupal, Topolánek brzdí

Problém Topolánkovy vlády nespočívá v tom, že by nebyla schopná dojít k víceméně správným rozhodnutím, ale že vzhledem ke své slabosti je většinou nedovede prosadit a zároveň není schopna z toho vyvodit jakýkoli jiný závěr než „nic se nestalo, jedeme dál“. Tak zůstala na půl cesty zdravotní reforma, tak bylo posláno k ledu vyrovnání s církvemi a podobný osud teď nejspíš čeká zcela zásadní zahraničněpolitickou záležitost – český postoj k ruské agresi proti Gruzii.

Topolánkovo stanovisko bylo původně jednoznačné: připouštěl sice, že gruzínský prezident naletěl na ruskou provokaci, ale zásadní vinu Ruska na konfliktu nijak nerelativizoval. Vláda byla v té věci dosti jednotná a její kompetentní představitelé, zdálo se, tuto jednotu drželi ještě včera na Hradě proti prezidentu Klausovi. Dnes je nejspíš všechno jinak. Národní fronta tvořená komunisty, sociálními demokraty a Kalusem zabodovala a český Hlas Kremlu se zlomyslně raduje.

Vládní stanovisko teď zní: o příčinách konfliktu nemluvme, hlavní je zachovat územní celistvost Gruzie a pomoci při její obnově. To samo už je pokrytectví a nehorázný nesmysl. Hlavní je udržet „zbytkovou“ Gruzii při životě a samostatnosti, donutit ruská vojska, aby se z ní stáhla. Pokud se to nestane, budeme svou „humanitární pomoc“ cpát do ruského chřtánu. Topolánek převzal Klausovu rétoriku: „nikde to není černobílé, tak jako žádný problém není černobílý“. Pravý opak je pravdou, hlavní schopností morálně uvažujícího politika je vidět věci černobíle, barevná strakatost je vlastností chameleonů. Alexandr Vondra zase uplatnil své zkušenosti z dob jednání o česko-německou deklaraci: nechme minulost minulostí , naše pozornost se musí zaměřit na to, co dělat „dnes, zítra a pozítří“. Jenže zítra a pozítří budeme dělat něco jiného, pokud dospějeme k závěru, že vinni jsou Rusové, něco jiného, když usoudíme, že vinni jsou Gruzínci, a to nejhorší, pokud stejně jako vláda budeme stát na stanovisku, že nic není černobílé a každý má svou pravdu. Ministr Schwarzenberg se zase domnívá, že hlavní je teď rekonstrukce Gruzie. Ve skutečnosti hlavní je zachovat za ztížených podmínek demokratickou a prozápadní Gruzii.

Vláda se tedy, pod mohutným domácím tlakem, rozhodla zařadit do blátivého evropskounijního mainstreamu. Pro jednání na půdě EU má premiér „široký mandát“. A člověk si opět vzpomene na biblický příměr o semínku, které padlo na skálu: kompetentní politici dovedou radostně přijmout správné rozhodnutí, „nezakořenilo v nich však a jsou nestálí; když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají“(Mk 4,17)

lidovky.cz 28. srpna 2008