Ošemetná analogie

V Otázkách Václava Moravce se předseda zahraničního výboru PS Hamáček předvedl jako šikovný diplomat. Snad to bylo tím, že mluvit okolo 21. srpna s přílišným pochopením o ruských tancích je věc ošemetná; snad dostali papaláši z ČSSD nějakou instruktáž, že mají napříště hovořit ke kůzlátkům hláskem tenkým a nikoli zupácko-lampasáckým. Anebo je pan Hamáček prostě jiný formát než např. jeho kolega Zaorálek. Předpokládejme v rámci dobré vůle to třetí.

Jednu věc si ovšem pan Hamáček neodpustil, totiž standardní srovnání: co se divíte, Rusové dělají v Gruzii to samé, co jste vy předvedli v Kosovu. Z hlediska našich historických zkušeností to ovšem není to samé, nýbrž docela opačné.

Kosovo dostalo samostatnost stejným právem jako ČSR v roce 1918: proti vůli někdejšího hegemona a na základě rozhodnutí mezinárodního společenství. Rakousko se muselo hodně uskrovnit, ale nezaniklo. Rozhodnutí z roku 1918 mělo své velké mouchy, ale můžeme ho držet.

V konfliktu s Ruskem je Gruzie naproti tomu v situaci ČSR z roku 1938: imperialistická mocnost se ujímá práv utlačovaných (zde Osetinců), ale jejím cílem je ve skutečnosti dostat Gruzii do lajny (tj. do panděra).

S analogiemi je třeba zacházet opatrně.

Lidové noviny 25. srpna 2008