indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

22.7. -26.7.2008

Občanská samoobsluha

Vláda odsouhlasila minulý týden návrh novely trestního řádku. Obžalovaným má být podle něj umožněno, aby se v případě méně závažných trestných činů (např. krádeže, zpronevěry, podvody) dohodli se státním zástupcem na druhu a výši trestu. Podmínkou je, že uznají svou vinu a že trestní sazba za spáchaný čin nepřesáhne pět let. Soud potom jen dojednání schválí, aniž by muselo proběhnout hlavní líčení. Pokud nebude souhlasit, vrátí se případ do stádia přípravného řízení. Pokud souhlasit bude, nemá už obžalovaný možnost se odvolat.

V souvislosti s úpravou se hovoří o „zjednodušení“ a „zlevnění“ řízení, o tom, že se uleví svědkům, kteří nebudou muset opětovně svědčit před soudem.

Úprava se prý už osvědčila v mnoha zemích. Nepochybuji o tom, ani o počestných úmyslech navrhovatelů. Přesto mi návrh poněkud připomíná způsob, jakým policie vycouvala z účasti na vyšetřování méně závažných dopravních nehod. Situace se ovšem liší: tam stát vycouval z funkce garanta spravedlivého rozhodnutí a nechal záležitost na tak říkajíc občanské samoobsluze. Zde jde o spor občana se státu. Stát je v přesile, soudní řízení je hra se složitými pravidly, která má učinit přítrž případné občanově touze fixlovat i pokušení státu prosadit svou převahu. Na hru se rezignuje z pragmatických důvodů (v méně náročných případech, ovšem).

Je zjevné, že takové zjednodušení klade velké nároky na všeobecnou kulturnost ve společnosti. Nevím, jak je tomu jinde ve světě, kde se úprava ujala, u nás bych ji právě z tohoto hlediska považoval za velmi předčasnou. Ve jménu zjednodušení bude občan vydán na milost a nemilost státní byrokracii.

Je to „zjednodušení“, k němuž se neodvážil sáhnout ani komunistický aparát, i když tenkrát bylo soudní řízení v některých závažných případech formalizováno na pouhou komedii. Nechci vést nespravedlivé analogie, navrhovatelé to nepochybně mysleli dobře. Je jen otázka, zda vzhledem k situaci, v jaké se česká společnost nachází, přece jen bezděky nepřekročili únosnou míru, která je v civilizované společnosti pragmatickým řešením vymezena.

27. července 2008