V lodi je díra, bratři!

Ministr a bývalý předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda zveřejnil na internetových stránkách strany náčrt programového dokumentu. Jeho pohnutky jsou pochopitelné a zjevné: Strana je v krizi a hrozí jí, že „přestane být reálnou politickou silou“ (přesněji řečeno, výrazně se smrskává a může se octnout v mimoparlamentním polosvětě).

Je s podivem, že se někdo ozval teprve nyní. Ukazuje se, že v létě 2006 z čela strany odstoupili technicky zdatní a zkušení politici (mj. taky Svoboda) a nahradili je v lepším případě lidé vybavení pouze dobrou vůlí.

Programové zásady, s nimiž pan Svoboda přichází, vypadají jako opsané z nějaké příručky na téma „jak má vypadat stranický program“: svoboda založená na odpovědnosti, demokracie, rodinné hodnoty, práce jako jediný oprávněný zdroj bohatství, právní stát, politika jako služba veřejnosti, evropská integrace, atp. Nechybí nic, co by tam podle příruček mělo být, a není tu nic, čeho by si člověk všiml, protože se to v příručkách nevyskytuje. Pouze při některých formulacích běhá člověku trochu mráz po zádech („místo liberálního prostředí zajistit silnou demokracii“), a jsou tu cítit zjevné protiklausovské špílce (kritika důrazu na „národní zájmy“, odpovědnost za klimatické změny), případně „pravdoláskovní“ momenty („globální zodpovědnost“).

Praktické návrhy jsou dosti skoupé: uvážit přejmenování strany, čelit ubývání členstva tím, že se strana otevře i pro sympatizanty, kteří by e mohli účastnit stranických primárek. Problém našich politických stran je ovšem v tom, že jim chybí členové, kterým stačí být členy, a těch musí být v normální straně většina.

Velmi obezřetně zachází pan Svoboda s problémem svého předsedy. Konstatuje, že proti němu byla vedena účelová kampaň, jejímž cílem bylo stranu destabilizovat. Nepřímo naráží na nekázeň při volbě prezidenta (na rozdíl od Svobody, který ukázněně a loajálně volil Klause, ač ho z dobrých důvodů nemůže ani cítit, dal Čunek hlas Švejnarovi) a na necitlivost vůči Romům.

Přitom je zjevné, že úkolem protičunkovské kampaně nebylo destabilizovat KDU, ale celou koalici. To je běžné, tak se opozice chovává. Tragické je, když na tom kritizovaný nechtě spolupracuje. A ještě tragičtější, když to strana velkoryse přehlíží.

Největším problémem KDU není teď program. Je to technický problém jménem Čunek. Táhne už drahnou dobu stranu i koalici pod vodu jako železná koule na plavcově noze.

Takže se člověku chce křičet: Bratři a sestry! Ve vaší lodi zeje obrovská díra. Až ji zacpete, můžete se bavit o programu – jinak bude vaše programová debata probíhat dvacet metrů pod hladinou.

lidovky.cz 23. července 2008