indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

14.7. -21.7.2008

Soumrak Holtzbrincků v Praze

Praha, 21. července

„Žádný komentář. Počkejte na tiskové vyjádření.“ Člověka rychle odbudou, pokud by se chtěl v Düsseldorfu u nakladatelské skupiny Handelsblatt informovat o chystaném prodeji českého vydavatelství Economia. Jedná se o velké peníze, údajně o víc než sto milionů euro. Mezi uchazeči jsou, jak se proslýchá, vydavatelství z Rakouska a Finska i skupina českých investorů. Zájemce, který měl dát nejvelkorysejší nabídku, je ovšem naprostý outsider v obchodu s novinami: české vydavatelství knih a časopisů Mladá fronta a.s., která je v minusu a své finanční zdroje ponechává v temnotě. V Praze panuje domněnka, že skupina Handelsblatt se chystá vydat jedno z nejdůležitějších vydavatelství České republiky obskurním ruským investorům, kteří používají MF jako bílého koně.

Češi, kteří by se chtěli rádi, zevrubně a věcně informovali, nechť sáhnou zítra ráno nejprve po Hospodářských novinách, nebo kliknou na jejich internetový zpravodajský portál iHned. Hospodářské noviny poskytují poskytují nejen s odstupem nejlepší a nejzevrubnější hospodářské zpravodajství v České republice, ale vycházejí i v politice, kultuře, sportu a životním stylu vstříc prakticky všem nárokům, které kladou rozhodující osobnosti na moderní deník.

„Hospodářské noviny“ vycházejí pětkrát týdně a zaznamenaly v minulém roce prodaný náklad asi 60000, iHned registruje měsíčně víc než půl milionu pravidelných uživatelů. Deník je vlajkovou lodí nakladatelského domu Economia, který vydává mimoto ještě neméně úspěšný týdeník Ekonom a asi dva tucty odborných časopisů a Lifestyle-příloh. 88% podíl akcií má vydavatelská skupina Handelsblatt (VHB), která zase patří stuttgartské vydavatelské skupině Holtzbrinck.

VHB patří k těm německým podnikatelům, kteří po pádu zdi úspěšně expandovali do středovýchodní a jihovýchodní Evropy. Nejdříve byly zrušeny účasti na Ukrajině a v Bulharsku. Od počátku tohoto roku je na prodej česká Economia, která provozuje úspěšný hospodářský deník i na Slovensku a už léta vykazuje velké zisky. Skupina Handelsblatt chce posílit svou účast na internetu, a značná část těchto investic má být pokryta ze zhruba jednoho milionu euro, které si slibuje od prodeje Ekonomie. Navíc musí být vyplacen Dieter von Holtzbrinck, který před dvěma lety opustil stuttgartskou rodinnou firmu.

V pražském vydavatelství velmi litují odchodu Němců, mají ale pochopení pro jejich důvody a neproblematizují legitimitu změny jejich podnikatelské strategie. Je slyšet, že problém není v prodeji, ale v jednom z uchazečů. Mnohé poukazuje ta to, že nejde o zkušené nakladatelství nebo seriozního investora, nýbrž že zakázku obdrží anonymní lidé, stojící v pozadí českého vydavatelství Mladá fronta. Mladá fronta totiž vystupuje údajně jako zájemce, který nabízí nejvíc a je prý připraven vyplatit víc než sto milionů euro. Znalci odvětví odhadují, že seriozní suma, které by investoři mohli dosáhnout, je asi o dvacet milionů nižší.

S váženým deníkem „Mladá fronta Dnes“, který spolu s „Lidovými novinami“ vlastní Rheinisch-Bergische Verlagsgruppe (Düsseldorf) má Mladá fronta a.s. společné jen jméno a původ v majetku někdejšího „Svazu socialistické mládeže“. Deník ovšem hned po převratu jeho management privatizoval a od majetku oddělil. Ten pak byl likvidován v roce 2001 způsobem, který přivodil policejní vyšetřování. Pražský týdeník Týden informoval, že lukrativní části majetku včetně nemovitostí byly prodány za ceny, které jsou hluboko pod jejich tržní hodnotou. Dobrý obchod udělali jedna dosud neznámá akciová společnost a podnikatelé, kteří spolupracovali s manažery fondů – této praxi, v České republice velmi rozšířené, tam říkají „tunelování“.

O manažerech Mladé fronty, a.s. se říká, že mají dobré kontakty na český státnímu aparát i na vlivné lidi v Rusku a v dalších zemích bývalého Sovětského Svazu. Klíčovou postavou je šestatřicetiletý František Savov, syn komunistického funkcionáře stejného jména. Savovovo jméno se objevilo mj. v souvislosti s aférou kolem milionových ztrát České konsolidační agentury. Nevyskytuje se sice v řídících grémiích MF, ale, jak píšou v Týdnu, rozhoduje a reprezentuje vlastníky.

Veškeré podíly MF vlastní společnost „European Financial Services“, registrovaná v Oregonu, která má sídlo na malém ostrově v Karibiku. Dominika (nezaměňovat s Dominikánskou republikou!) je známa nejen jako offshoreový ráj, ale také tím, že prodává státní občanství. Člověk vysází na stůl sto tisíc dolarů, a už má „Commonwealth of Dominica“, čítající 70 000 obyvatel, o jednoho občana navíc. Je nasnadě domněnka, že „European Financial Services“ zastupuje investory z oblasti bývalého Sovětského svazu, kteří raději setrvávají ve stínu anonymity, než aby dali najevo své zájmy. Při jednání s düsseldorfskými podnikateli se společnost dala zastupovat firmou Unicredit. Zástupci vydavatelství Mladá fronta nebyli navzdory zvyklostem při jednáních vůbec přítomni.

V Praze lze slyšet dvě různé interpretace toho, proč se skupina Handelblatt spouští s natolik problematickými lidmi. Přátelskou verzi zastupuje jednatel společnosti Economia Michal Klíma, syn spisovatele Ivana Klímy. Myslí si, že Mladá fronta je udržována mezi zájemci jen proto, aby bylo možno držet cenu co nejvýše. Klíma je přesvědčen, že Mladá fronta, která se jako jediné české vydavatelství vyhýbá kontrole výdajů a odmítá udat čísla, není absolutně v situaci, že by mohla financovat koupi Ekonomie z vlastních prostředků. Jen se svým informačním listem E15, který vychází prakticky bez inzerce, utrpělo údajně nakladatelství v minulém roce ztráty ve výši sto milionů Kč (4,33 milionů euro). Častěji je však v Praze slyšet méně příznivá zpráva. Podle ní jde Stefanu von Holtzbrinckovi prostě o to, dosáhnout co nejvyššího výnosu, aby mohl provozovat své internetové projekty. To, odkud peníze pocházejí, má pro něho jen podružný význam.

Nálada v redakci je mizerná, říká šéfredaktor Hospodářských novin Petr Šimůnek. Řada novinářů už dala najevo, že list okamžitě opustí, pokud jej převezme MF. On sám, říká Štěpánek, byl vždycky toho názoru, že zahraniční vydavatelství nejen že neohrožují nezávislost médií, ale naopak ji nejlépe zaručují. Tuto zkušenost učinil už v deníku Mladá fronta Dnes, a pak ještě jednou v Hospodářských novinách. Předpokladem pro to je ovšem, aby vlastníci pocházeli ze zemí s otevřenou společností a svobodným tiskem. To není případ Savovových lidí v pozadí. Diskuse o zajištění zásobování energií a o zřízení radarové stanice amerického protiraketového štítu v české republice právě ukázaly, jak důležitý z hlediska bezpečnostní politiky je boj o veřejné mínění.

Novináři z Hospodářských novin se nebojí jen o budoucnost svých novin. Obávají se, že ve hře je daleko víc. Hrozí České republice „ukrajinizace“ mediální oblasti? Lze se přinejmenším domnívat, že ruský zájem řídit jedny z pěti kvalitních novin v zemi, které vytvářejí veřejné mínění, je velmi výrazný. Je překvapující, že politici a média v zemi se tímto tématem nezabývají. V Polsku by se okamžitě rozproudila vášnivá debata, došlo ba na parlamentní interpelace, vyjádřila by se vláda. V České republice, kde se jinak zcela kontroverzně diskutuje o ruských hegemoniálních ambicích, vládne naproti tomu ochromující mlčení, jako ostatně už tak často, kdy to bylo opravdu vážné. Mnoho času už není. V Düsseldorfu se má rozhodnout o prodeji prvního srpna.

Karl-Peter Schwarz, FAZ 22. 7. 2008, str. 38

Přeložil Bohumil Doležal