Kulantní řešení

Vicepremiér Bursík seznámil dnes v České televizi veřejnost s tím, co obsahuje stručné shrnutí výsledku auditu, jemuž byly podrobeny finance Jiřího Čunka. Přesněji řečeno vysvětlil, proč na základě těchto výsledků už nežádá Čunkovu hlavu. Ministři zelených zůstávají ve vládě a ve vládě tedy zůstává i ministr zahraničí Schwarzenberg. Výsledky budou v úterý zpřístupněny na internetu.

Audit se týkal tří problémů: vztahu mezi příjmy a výdaji v Čunkových rodinných financích, údajného nevýhodného prodeje bytů, které jako vsetínský starosta zprostředkoval, a údajného úplatku od firmy H&B Real. Auditoři došli k závěru, že lidovecký předseda byl v roce 1998 schopen našetřit víc peněz, než předpokládala policie; je tedy možné a nikoli podezřelé, že v tom roce uložil na svůj účet milion Kč. Pokud jde o prodej bytů, byly sice podhodnoceny, ale neexistuje důkaz, že by se tím byl Čunek obohatil. A konečně pokud jde o úplatek, firma částku půl milionu Kč tentýž den uložila zpět na svůj účet, svědectví paní Urbanové je velmi opožděné a tedy nevěrohodné, nejasnosti o tom, kde se Čunek v kritický den nacházel, ještě nepotvrzují, že k uplácení došlo.

Auditoři připouštějí, že některá Čunkova vysvětlení byla nepřesná. Zřejmě proto vicepremiér Bursík konstatoval, že v případu zůstává řada pochybností, které by měl Čunek ještě rozptýlit a že z toho nemá dobrý pocit. Audit však prý neposkytuje žádný důvod, proč žádat odchod Jiřího Čunka z vlády.

Audit se pohybuje na lepším okraji očekávaného, hlavně proto, že označuje Čunkovo domácí hospodaření v roce 1998 (přitom rok 1998 byl jen závěrem „problémového“ období) za vysvětlitelné přirozeným způsobem. To je závěr optimistický, snad i auditoři mají právo na optimismus. Bursíkovy rozpaky zjevně vyplývají z jakéhosi zjevného rozporu:

Je nepochybné, že z kriminálního hlediska je Jiří Čunek nevinný, respektive žádnou vinu mu nelze prokázat. Zpráva otupila ostří pochybností ohledně nepoměru příjmů a výdajů Čunkových rodinných financí, to, že obvinění z úplatku plave na vodě, bylo jasné od samého počátku.

Jiná věc je důvěryhodnost Jiřího Čunka jako politika, což je něco jiného než vina. Řeči Jiřího Paroubka o „presumpci viny“ jsou nehorázný nesmysl, to snad platilo v bolševickém Rusku a jeho koloniích, a ještě jen tenkrát, když bylo třeba někoho skřípnout (možná taky v RaJ a panu Paroubkovi se po tom dnes stýská). Věrohodnost jen něco jiného a ne nepodstatného – Bursíkova zdrženlivost svědčí o tom, že tady audit nějaký velký průlom nepřinesl.

A závěr? Bursíkovi a Schwarzenbergovi se podařil pozoruhodný taktický tah: místo o Čunkově věrohodnosti bude se teď mluvit o věrohodnosti auditu, vypracovaného prestižní americkou agenturou. Pro zelené, ministra zahraničí a vládu je případ uzavřen. Bursík se Scvhwarzenbergem se najedli, Čunek zůstává celý.

13. července 2008