ARCHIV

Věc: udělení bobříka vyčůranosti za měsíc červen 2003

Poté, co v procesu přijímání ČR do EU zůstalo vyhnání sudetských Němců a Benešovy dekrety stranou, a poté, co zaznělo alibistické prohlášení Václava Klause (podstata sdělení: dnes bychom to už nedělali) a buranské prohlášení premiéra Špidly (dekrety platily, platí a budou platit), vznikl mylný dojem, že věc je uzavřena. Pak se ovšem předseda Evropského parlamentu Pat Cox nechal na Sudetoněmeckých dnech slyšet, že utrpení sudetských Němců nebude v Evropě zapomenuto, a na oficiózní české straně se opět aktualizovala otázka "vstřícného gesta". Tentokrát ne v řadách rozvratníků a extremistů (Ruml, Mareš), ale mezi dobře smýšlejícími sociálními demokraty, které zastupuje poslanec Radko Martínek (tím pan Martínek přišel o šanci, aby, až bude jednou po vzoru neznámého vojína zřizován hrob neznámého poslance, v něm spočinuly jeho ostatky). Pan Martínek odvážně navrhl vstřícné gesto, jež má spočívat v tom, že tělesným pozůstatkům sudetoněmeckého aktivisty a člena několika čs. vlád z dvacátých a třicátých let, živnostníka Franze Spinny, bude udělen řád TGM. Udělit řád mrtvole je velmi šťastný nápad: nemůže se totiž bránit. Jsou tu však přece jen skrytá nebezpečí, někdo by např. mohl vyštrachat některé nevhodné, kompromitující názory oslavence z doby, kdy byl ještě živ. Proto by nápad měl být zdokonalen a řád by měl být udělen subjektu, lépe řečeno objektu, který nejen že není živý nyní, ale nebyl živý nikdy. Nabízí se např. Sněžka nebo Milešovka, s jistou licencí se o nich dá říci, že kdysi to byly německé hory (a tudíž se k nim mohou hlásit i Sudeťáci), zatímco dnes jsou jednoznačně a nezpochybnitelně české, takže se k nim zase můžeme hlásit my. Vzdorovat nemohou, Milešovka sice byla sopkou, ale to už je velmi, velmi dávno.

Přes tento drobný nedostatek si pan poslanec a eventuelní další spolunavrhovatelé bezpochyby zaslouží ocenění v podobě bobříka vyčůranosti za měsíc červen 2003, kterého jim tímto s radostí a uznáním nadělujeme. Congratulations!