Problém Wolf

Poslanec Wolf, který opustil poslanecký klub a posléze i řady ČSSD, v neděli prohlásil, že se ho předseda Paroubek údajně pokoušel během prezidentské volby vydírat poukazem na jeho podnikatelské problémy (mělo jít o nekorektní použití dotací pro Wolfovu firmu). Wolf byl na počátku volby pro tajné hlasování (jakýsi signál, že by rád nedal svůj hlas Švejnarovi, kterého ČSSD oficiálně podpořila, ale netroufl by si to udělat veřejně), nakonec ovšem hlasoval pro Švejnara. Vedlejší efekt Wolfova obvinění je podezření, že mohl být eventuelně vydíratelný.

Wolfovo prohlášení vyznívá jako reakce na informaci ohledně jeho podnikatelských problémů, kterou zveřejnila Mladá fronta Dnes minulý týden po Wolfově dezerci. Informace do redakce dorazila odněkud z prostředí ČSSD. V pozadí nelze přehlédnout náznak, Že Wolf mohl být vydírán z vládních řad.

Wolf ovšem svůj odchod z klubu ČSSD zdůvodnil anonymními výhružkami, kterými byl v poslední době zasypáván kvůli vstřícnějšímu postoji k americkému radaru, než jaký se v ČSSD nosí.

To, co se děje kolem poslance Wolfa, lze sledovat dvojí optikou. První je optika vydírání: v koalici (či přímo v ODS) se domákli, že Wolf má problém, zatlačili na něho a přiměli ho ke vstřícnosti. Wolf, aby odvedl pozornost, pak obvinil Paroubka, že na něj tu záležitost vytáhl už při prezidentské volbě. Dokázat nepůjde ani jedno, ani druhé. Jisté je jen, že poslanec Wolf zřejmě jakýsi podnikatelský problém má.

Druhá optika je optika práskání. Aby se problém dostal na světlo boží, musí ho někdo prásknout. Poslanec Wolf přeběhl, podle vlastních slov kvůli výhružkám, které dostával ohledně své vstřícnosti k americkému radaru. Pak jej kdosi z okruhu Lidového domu práskl Mladé frontě Dnes, že má podnikatelský problém a je ze strany koalice a ODS vydíratelný. Načež poslanec Wolf práskl svého bývalého předsedu Paroubka, že o problému věděl a vydíral ho jím údajně už v době prezidentské volby. V této optice jeví se poslanec Wolf příznivěji a ČSSD hůř než v té první.

Jakou optikou se čtenář bude na věc dívat, závisí na jeho letoře, politické orientaci, důvěře v lidi atp. Navíc oba pohledy jsou slučitelné, a každý zvlášť i oba dohromady dávají jeden výsledný dojem: česká politika je pěkný hnojník. Vypadá to, že tento výsledný dojem je to jediná věc, na níž jsou koalice i opozice schopny loajálně a horlivě spolupracovat.

lidovky.cz 30. června 2008