indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

9.6. -14.6.2008

Do naha!

Na amerických letištích budou prý nyní postupně zavádět pozoruhodné zařízení. Jde o jakýsi velký skleněný válec, do něhož cestující vstoupí a následně bude naskenován, takže na monitoru obsluhy se zjeví tak, jak ho Pán Bůh stvořil. A pokud by snad na holém těle přenášel zbraň nebo výbušninu, bude tam obojí vidět taky. Zařízení má být zcela diskrétní: obličej bude rozmazán k nepoznání, obrázek nebude možné uložit ani vytisknout. Upřímně řečeno, obávám se, že to jednoznačně zaručit nelze, lidská vynalézavost nezná mezí.

Pokusme se zprávu vzít nejprve z té obtížnější, tj. dobré stránky. Zařízení poskytuje do budoucna jakousi záruku, že jednou nebudeme muset chodit k letištnímu odbavení nahatí. V některých případech (např. v tom mém) by to nebyl zvlášť povznášející pohled. Kromě toho je přístroj velmi drahý: k tomu je ovšem třeba dodat „prozatím“, každý, kdo sledoval např. ceny notebooků v posledních letech, ví, o čem mluvím.

Špatná stránka je bohužel ta základní. Nevadí mi, když mne na každém kroku sledují bezpečnostní kamery (snímají mne oblečeného, takže to považuji za únosnou daň z mého bezpečí). Rád poskytnu příslušným orgánům otisky všech prstů na rukou i na nohou, a dovolím jim, ať si je umístí v databázi. Je mi fuk, když se někdo prohrabuje v mém chorobopisu, k čemu mu to bude dobré. Ale bez šatů jsem ve svém věku ochoten se předvést jediné kompetentní osobě, a to lékaři. Lékař by totiž měl být, jak předpokládám, natolik profesně otrlý, že na něm ten pohled nezanechá žádné trvalé stopy.

Problém různých hysterických obránců soukromí není v tom, že soukromí svých bližních chrání, ale jen v tom, že mají chybně nastavenou hranici přípustnosti. Jsou procedury, kterým se člověk odmítne podrobit, i když mu hrozí, že pokud to stejně jako on udělají všichni, může snáze vyletět do vzduchu, nebo přesněji řečeno ze vzduchu spadnout.

Druhý případ souvisí s tím prvním jen zprostředkovaně. Populární česká herečka se vydala na dovolenou do Turecka. Kdosi ji tam vyfotil, jak nahá věší na balkoně hotelového pokoje k usušení své plavky. Snímek prodal bulvárnímu listu a ten ho s chutí uveřejnil. Herečka, starší paní, se poté psychicky zhroutila.

Před závorku je třeba vytknout, že pořizovat a publikovat takové fotografie je bezohledná čuňárna. Smyslem mohlo být jediné: přijít si snadno na peníze, přitáhnout čtenáře (svého druhu) a fotografovanou zostudit a ponížit (což je důsledek možná ne prvoplánový, ale zato nevyhnutelný).

Věc by nestála za zmínku, nebýt způsobu, jak ji komentovaly některé české noviny. Komentáře se předháněly v odsuzování těchto manýr u vědomí, že se zastávají mediálně známé osoby, že na jejím případu předvedou svůj smysl pro čest a obojím si získají srdce čtenářů. Je mi líto, ale nemohu se bezvýhradně přidat.

Pokud by člověka někdo vyfotil otevřeným oknem, jak běhá po svém bytě nahý, je věc jasná a možná i trestně stíhatelná. Ale pokuste si prosím vzpomenout, kdy jste naposled běhali nazí po balkoně bytu nebo hotelového pokoje (věk od 0 do 10 let se nezapočítává). Člověk, který to dělá, dává lacinou příležitost různým prasákům, přesněji řečeno má na tom, co se pak eventuelně stane, sice malý, ale nepřehlédnutelný podíl.

15. června 2008