Mrtvola bratru za tři a půl tisíce

V Chebu se po dlouhém jednání nakonec dohodla radnice s německým Volksbund Deutsche Gräberfürsorge na zřízení hřbitova, kde budou pohřbeny ostatky německých vojáků, padlých na našem území v druhé světové válce. V nejbližší době budou pohřbeny ostatky asi 4000 lidí, další tři tisíce čekají na identifikaci, vše by mohlo být uzavřeno do roku 2010.

Ostatky prodělaly dobrodružnou cestu. Před dvěma lety je kdosi objevil v továrním skladišti v Ústí nad Labem. Pak jejich osud připomínal Nerudův slamník, plán pohřbít je na chátrajícím Evangelickém hřbitově v Praze ztroskotal na odpor odbojářů (nablízku jsou místa, kde trpěli a umírali čeští vlastenci), věc se vyřešila nasazením ceny, kterou německý spolek nebyl schopen splatit. Pak se uvažovalo o Mariánských lázních (už tam něco podobného je), o Hlučínsku (odlehlý region s obyvatelstvem relativně odolným vůči šovinismu). Nakonec volba padla na Cheb.

Chebský starosta Svoboda (ODS) prohlásil u příležitosti podepsání kontraktu se slavnostním patosem: „Dnešní den cítím jako akt smíření, důvody, které nás k tomu vedly, byla úcta k člověku a úcta k lidským ostatkům.“ Člověk by řekl, že to všechno by mělo být docela samozřejmé, nicméně není; pan starosta to má nepochybně velmi těžké a nechci se po něm vozit. V zemi, kde bylo zvykem mrtvé pálit v krematoriu a jejich popel rozprašovat po silnicích, pohřbívat je pokud možno tajně a v neoznačených hrobech (zvyk jsme ochotně přijali z naší někdejší ruské metropole, kde se praktikuje dodnes), je to krok správným směrem. Chebská radnice ovšem zároveň dokázala spojit humánní s užitečným: kromě nákladů na zřízení vojenského hřbitova zaplatí Germáni 24,6 milionu Kč na zvelebení městského hřbitova v Chebu, aby oba hřbitovy působily souměřitelně důstojným dojmem. Když to přepočteme na počet pohřbených vojáků, vychází to na částku 3514 Kč 29 haléřů za mrtvolu.

Nedůstojný a morbidní případ německých padlých se tak nachýlil ke konci. Nikoli úplnému. Podle statistik zahynulo ve válce a bezprostředně po válce (komentáře k tomu druhému se stoicky zdržím) na našem území asi 178 000 německých vojáků a vojenských zajatců. Pohřbená je jich zatím jen malá část. Předpokládejme, že zhruba 150 000 jich na nalezení a křesťanské pohřbení teprve čeká. Možná by tedy bylo možné uvažovat o tomto projektu: tak, jako u nás existují sběrny kovového odpadu, mohly by se zřídit sběrny těchto ostatků. Naši sociálně slabší občané by se mohli reorientovat a za relativně slušný obnos (zřizovatelé hřbitovů si taky musí přijít na své) tu nalezené ostatky odevzdávat. Velký byznys by to mohl být i pro pátrače o štěchovickém pokladu, kteří jsou zřejmě ve slepé uličce.

Teď už záleží jen na jediném: bude německý Spolek pro péči o válečné hroby ochoten akci financovat?

lidovky.cz 27. května 2008