Lidovecký návrat k Luxovi

KDU-ČSL byla v posledních šesti letech atypicky loajální: nejprve za Svobody ke Špidlově vládě, pak za Kalouska k Topolánkově ODS. Toto vybočení ze zaběhnuté tradice teď, jak se zdá, skončilo. Symbolizuje to skutečnost, že si Čunek na víkendový sjezd pozval jak předsedu ČSSD Paroubka, tak předsedu ODS Topolánka. Předseda KDU-ČSL je pokračovatelem Josefa Luxe přesně v tom smyslu, v němž je Jiří Paroubek pokračovatelem Miloše Zemana.

KDU-ČSL je v současné chvíli strana rozpolcená. Čunek byl dlouho zaneprázdněn svými problémy s „orgány činnými v trestním řízení“, takže se nemohl plně věnovat její stabilizaci. Bude muset svést boj se starou gardou, která sice po Kalouskovu vynuceném pokusu o dohodu s Paroubkem ztratila vedení, ale nikoli významné pozice ve straně. Čunek však už má, jak se zdá, otěže v rukou.

Tím pro koalici vzniká problém. Na sjezdu na něj dosti ostře reagoval premiér Topolánek: KDU-ČSL se podle jeho slov prosadila při formulování koaliční smlouvy i při obsazování ministerských postů, jako dosud nikdy. Očekával by za to jakousi loajalitu, k ní má však nynější chování lidovců dosti daleko. Pokud je koaliční smlouva už neuspokojuje, bylo by slušné, kdyby ji otevřeně vypověděli (což si on sám nepřeje).

Topolánek zapomněl dodat, že z pěti lidoveckých ministrů patří tři (Kalousek, Parkanová, Jehlička) těm, kteří pro Čunka nijak neplanou, stanovisko čtvrtého (Svoboda) je nejasné. Přesto soustředěná snaha Čunka a jeho okolí o demontáž Julínkovy reformy je v současné situaci obtížné hodnotit jinak než jako jakousi proradnost. Poslanec Hovorka (těžko se ubránit dojmu, že nastupuje tenkrát, když Čunek chce své koaliční partnery mimořádně pozlobit) v souvislosti s reformou dokonce prohlásil: „diktatura proletariátu byla u nás nahrazena diktaturou kapitálu, která je uplatňována prostřednictvím politických stran.“ To by nepochybně s chutí podepsal i Miroslav Grebeníček.

Jaké jsou vyhlídky této politiky? Jiří Čunek oznámil, že dá svou funkci k dispozici, pokud neuspěje při podzimních volbách. Lidovci budou obhajovat jeden post hejtmana a tři senátorské mandáty. Že by neuspěli, je tedy nepředstavitelné, zvlášť kdyby se dohodli, že si vzájemně zatlačí např. s ČSSD. Jiná věc jsou případné předčasné volby. Tady jim Paroubek nepomůže a strana se vznáší nad pětiprocentní propastí. Pokud by předstoupila před voliče rozhádaná, mohl by Čunek v budoucnu podporovat Paroubka pouze z politického suterénu. A to by nebylo příliš platné ani jednomu z nich.

c