Dva citáty

Petr Uhl, Proč jezdit do Číny, Právo 19. dubna 2008:

Schwarzenberg je v tom nejen neslušný, ale i pošetilý. Už rovnice Komunismus=fašismus a poučka, že komunismus je horší než nacismus, jsou naivní, ale nazývat dnešní Čínu komunistickou může jen ten, kdo má vedení dlouhé třicet let. Mao Ce-tung a komunismus jsou v Číně jen ikonami, nemajícími v životě jiný než rituální vliv. Přinášejí léta rozvoje tržní ekonomiky, čili kapitalismu, kdy se jen pomalu uznávají sociální práva a zavádí zákonná regulace, Číňanům (včetně Tibeťanů) více štěstí a prospěchu než velký skok, kulturní revoluce a státní byrokratická diktatura, která se vydávala za socialismus? Myslím, že ano.

Josef Hudec, Dnešek, č. 11/1946:

Sovětské Rusko po svém prvém rozběhu a po opadnutí revolučního varu se podstatně vrátilo. Revidovalo. Provedlo základní revizi ve své vnitřní i zahraniční politice… Všeobecný zásadní třídní boj a světová revoluce ustoupily plodné budovatelské práci, která v sovětském státě vykonala divy a po řadu let již provádí dostihy s Amerikou. Zrušena internacionála jako organizace a k hymně „Internacionály“ stvořena nová hymna národní. A kdysi hlásaná světová revoluce přeskočila najednou na válku s německým dobyvatelem, kterážto válka byla pojmenována „válkou vlasteneckou“. Vedle starého hesla o jednotě proletariátu celého světa ozvalo se zúženější heslo o jednotě Slovanů… Společný postup a spolupráce státu socialistického se státy „kapitalistickými, buržoazními a imperialistickými“ za jednotného a spontánního vzývání a žehnání celého lidstva a modlení se za zdar jejich společného úsilí a společné práce – to je revoluce, jaká tu ještě nebyla…“

20. dubna 2008