Ve stopách Bonapartových

Jiří Paroubek je typ středostavovského písmáka se zálibou v populárně naučných dílech z oboru historie. Že mu imponuje Napoleon Bonaparte (postava nepříliš svázaná s dějinami socialismu) je zjevné na první pohled. Na sobotním zasedání ÚVV strany se přihlásil k napoleonské „stálé strategické iniciativě“.

Protože je zatím v opozici, může své napoleonské bitvy svádět ponejvíce ústy. Na zmíněném zasedání vyhlásil boj o nedůvěru vládě v Poslanecké sněmovně a uvedl dvanáct hlavních hříchů Topolánkova kabinetu. Ze soupisu plyne, že vláda existuje díky politické korupci, má vysokou nedůvěru ve veřejnosti, pohrdá demokratickou diskusí, lže, nebere ohled na názor většiny lidí a jde proti jejich zájmům, lavíruje, provozuje největší politickou korupci v moderních dějinách (není jasné, zda u nás nebo na celé zeměkouli).

Bitva nemá velkou šanci na úspěch. Podle toho, co v neděli řekla v ČT poslankyně Zubová, vnitřní opozice u zelených vládu podrží (jde jí asi zatím daleko víc o výměnu vlastního vedení než o pád vlády), lidovci taky a Melčák s Pohankou sotva dobrovolně přispějí ke konci své politické kariéry. Paroubkova pravá ruka, dr. Rath, tvrdí, že na úspěchu až tak nezáleží, Berlusconi taky vyvolal 29 hlasování o nedůvěře a teprve v posledním uspěl (je zvláštní a příznačné, kde všude hledá nynější ČSSD inspiraci).

Jiřího Paroubka čekají dvě bitvy: první, menší, se odehraje na počátku příštího roku v ČSSD. Poprvé se bude volit předseda vnitrostranickým plebiscitem. Druhá, větší, je průběžná válka o Strakovku. V té první může být se svým útočným kverulantstvím úspěšný, strana je zjevně naladěna na tuto notu. Členstvo ČSSD je však úzký a nepříliš typický výsek veřejnosti.

Nad výsledkem té druhé se vznáší otazník. Tato vláda si zaslouží kritiku, ale věcnou, nikoli zabalenou do dutých bombastických frází, z nich je na sto honů cítit přehánění. Jsme už opravdu tak hluboko, že je veřejnost schopna chápat „Paroubkův seznam“ o dvanácti bodech jako věcnou alternativu k vládní politice?

Lidové noviny 14. dubna 2008