Výsadní vztahy s Ficem?

Vicepremiér Vondra zjevně zažil v Bukurešti šok: stěžuje si, že Slovensko „asi čtyřiadvacet hodin“ házelo vidle do jednání o poriraketové obraně, na jehož výsledku tak záleželo českým vyjednavačům. Dělalo to prý, dokud mu stačily síly, a sil mělo zjevně dost, protože výsledkem bylo usnesení poměrně bezzubé.

Údiv není na místě. Premiér Fico už předtím v české televizi přirovnal případnou přítomnost amerických specialistů na základně v Brdech k ruské invazi do „ČSSR“ v roce 1968. Nad nehorázností tohoto příměru zůstává rozum stát. Do Bukurešti pak vyslal prezidenta Gašparoviče a sám dal přednost jednání s ruským premiérem.

Je třeba se smířit s nepříjemnou skutečností, že Ficovo Slovensko je v současné době ruskou lobby v EU a v NATO. Je to smutné svědectví o tom, jakou iluzí bylo předpokládat, že přijetí bývalých ruských kolonií do těchto organizací pomůže novým členům řešit problémy, pramenící z minulosti. Pravý opak je pravdou: zavalily těmito problémy Brusel a působí NATO i EU nemalé potíže. Robert Fico je mimořádně schopný a obratný politik, zvolen byl demokratickou cestou, udržuje si setrvale výraznou podporu slovenské veřejnosti. Jeho zahraničněpolitické iniciativy jdou ruku v ruce s vnitropolitickými. V koalici s nacionalisty a mečiarovci se mu podařilo marginalizovat opozici. Nepochybně se mu také v téže koalici podaří posadit tiskový zákon, který je obtížné chápat jinak než jako frontální útok na svobodu projevu. Bude snad v našem bezprostředním sousedství existovat jakési Bělorusko s lidskou tváří? A vzhledem ke srozumění mezi Ficem a Paroubkem v těchto věcech, vzniká tu snad pomyslná osa Moskva – Bratislava – Hybernská?

Z euforie při někdejším rozdělování federace je třeba slevit: není důvod pěstovat výsadní styky s Ficem a spol. Jsme však zavázáni podporou a solidaritou všem slovenským demokratům, protože to, co se dnes prosadí ve Ficově Slovensku, může se snadno stát precedentem pro případné budoucí Paroubkovo Česko.

Lidové noviny 7. dubna 2008