indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

24.3. -2.4.2008

Žádný jásot není na místě

Summit NATO v Bukurešti se v našem tisku dočkal pozitivního ohlasu. Bylo by dobré nadšení trochu přitlumit. Dvě rozhodnutí, učiněná v rumunské metropoli, se nás totiž dotýkají víceméně bezprostředně, třetí zprostředkovaně, všechny tři nepříjemně.

Především slavné usnesení ohledně protiradarové základny. Podstatné sdělení (cituji dle českých novin) zní: „Hledáme způsoby, jak propojit tuto kapacitu se současným aliančním úsilím v oblasti protiraketové obrany, a to tak, abychom zajistili jeho úplnou integraci do budoucí alianční architektury protiraketová obrany.“ Tedy, stručně řečeno, slibotechna. Hledáme, hledáme, jednou možná najdeme. Prohlášení se už chytili lidovecký nepřeběhlík Hovorka (jehož názory často podivuhodně rezonují s názory předsedy Čunka), kuchtovské křídlo zelených a politický ekvilibrista Liška. Rudý blok se nezastřeně raduje, ti sociální demokraté, co jsou „v nitru“ pro radar, to budou mít ještě těžší. V této nesmírně zásadní záležitosti se tedy – i „díky“ summitu - vláda nemůže spolehnout ani na své vlastní poslance, o české veřejnosti ani nemluvě.

Jen zdánlivě odlehlejší je problém Ukrajiny a Gruzie. Nebyly zahrnuty do „Akčního plánu společenství“. Dveře do alinace však prý zůstávají otevřeny a na konci roku NATO znovu posoudí jejich připravenost. Byly vyslyšeny výhrady Francie a Německa: na Ukrajině je prý 30% podpora vstupu (moc by mne zajímalo, je-li např. u nás podpora členství v současné době dramaticky větší), Gruzie je nestabilní (toto odmítnutí ji bude nepochybně výrazně stabilizovat). Přitom pokud by se Ukrajina znovu stala vazalským státem Ruska, zhorší se podstatně bezpečnostní situace bývalých ruských kolonií ve střední Evropě. Gruzie má klíčový význam pro přístup k těm energetickým zdrojům, které Rusko nemá dokonale pod palcem, nehledě na to, že předhodit slabého („nestabilního“) supům je ohavnost.

Nad třetím problémem zůstává rozum stát: na rozdíl od Chorvatska a Albánie nebude do NATO přijata Makedonie, tentokrát proto, že přijetí zablokovalo Řecko. Problém je ve jménu, stejně se jmenuje sousedící severní oblast Řecka, a mohlo by to dát podnět k územním nárokům. Představě, jak maličká Makedonie ohrožuje svými nároky pětkrát větší a po všech stránkách silnější Řecko, by bylo možné se zasmát, kdyby to nebyla ze strany Řecka zároveň obludná drzost. Zavede se v Evropě zásadu, že o tom, jak se smí nějaký stát jmenovat, budou rozhodovat jeho sousedé?

Důvěryhodnost NATO tímto summitem nepřibrala, naopak. Je na nejlepší cestě k tomu, aby se stalo podobnou autoritou jako OSN.

lidovky.cz 4. dubna 2008