Velkopáteční glosa

Dnešní pátek není obyčejný, ale Velký. Co to znamená, není všem jasné. Včera jsem viděl obrázek, který namalovalo sedmileté děvčátko. Je na něm Ježíš na kříži, se všemi drastickými detaily (hřeby, krev). A jeden detail navíc, zvláštní, leč příznačný: Ukřižovaný má na hlavě červenou čepici s bílou bambulkou.

Holčička je na tom ještě dobře. Podle průzkumu agentury Median pro Lidové noviny si tři pětiny našich občanů přeje, aby se Velký pážátek stal svátkem (tj. byl zařazen mezi „ostatní svátky“, které sice nejsou zdaleka tak významné jako 28. říjen, ale mají s ním přesto společné, že se nemusí se do práce. Důvod je stejný, jako proč si velká většina lidí přeje zrušit poplatky u lékaře. Přitom jen menší polovina lidí (49%) si Velikonoce spojuje s Ježíšovou smrtí a zmrtvýchvstáním. Třináct procent vůbec neví, proč se Velikonoce slaví, 25% je považuje za svátek vítání jara. Přes dvě procenta sice jakousi souvislost s křesťanstvím tuší, domnívají se však, že vzpomínáme Ježíšova narození (to je pozoruhodné, ti lidé nepochybně nikdy neviděla na Vánoce jesličky!). Senátor Mejstřík, bojovník za zesvátkovatění Velkého pátku, je pravdě takřka na dosah ruky: domnívá se, že na Velký pátek vstal Kristus z mrtvých.

Když pan Mejstřík podal svůj návrh, spojil ho s tím, že MDŽ má přestat být „významným dnem“. Souvislost obojího mi uniká. To komunistům umožnilo hlasovat proti návrhu, i když, jak říkali, proti Velkému pátku nic nemají. Jejich zásadní oponenti (a taky oponenti návrhu) z ODS, reagovali zase jako dobří hospodáři: zatím si to nemůžeme dovolit, bylo by to příliš nákladné. A tak „ostatním, svátkem“ zůstává pouze neděle velikonoční: to nikoho nic nestojí.

Proč nevyjít vstříc oběma skupinám! Komunistům dopřejme jejich MDŽ, resp. nevažme prohlášení Velkého pátku za svátek na zrušení MDŽ. Opravdu by mne zajímalo, zda by potom byli ochotni Velký pátek odmávat, velmi bych se divil. A skrblíkům z ODS vyjděme vstříc tím, že by se zrušilo velikonoční pondělí. Velikonoční pondělí je svátkem, kdy (pro dospělé) rozkurážení mladí muži k velikému rozhořčení českých feministek zdobí svým přítelkyním a družkám zadnice speciálními mučícími nástroji, zakoupenými předtím v obchodech. Respektive (pro děti), kdy se zajíci v podzemních dílnách místo běžných denních zaječích starostí věnují zdobení velikonočních vajíček. (Je to tak, viděl jsem na toto téma v dětství jakýsi nejapný ruský kreslený film). Obojí, řekl bych, se dá stihnout i po pracovní době, ostatně na zajíce se zatím ani paroubkovský zákoník práce, a tedy žádná pracovní doba nezvtahuje.

V této podobě by to snad mohlo v Poslanecké sněmovně projít.

lidovky.cz 21. března 2008