Jiří Paroubek bojuje za svobodu vědy

ČSSD se před časem obrátila na Ústavní soud se stížností ohledně zákona 181/2007 Sb. O Ústavu pro studium totalitních režimů. Ve zdůvodnění se argumentovalo hlavně tím, že v pojetí zákona je komunistická minulost pojímána nediferencovaně jako totalita, ačkoli procházela obdobími, které tak nelze označit. Stížnost zformuloval prof. Jičínský a za jeho pojetí se pak postavili i někteří politologové (Jiří Pehe). Ústavní soud ji minulý čtvrtek zamítl.

Pod stížností bylo podepsáno 57 poslanců ČSSD včetně předsedy strany Paroubka. Ten nyní označil pojetí stížnosti za chybné. Sice si myslí, že komunistický režim měl i některé „pozitivní stránky“ (to jistě, začala např. vysílat televize, o tom se nám za buržoazní republiky ani nesnilo), ale v zásadě se ČSSD neměla pouštět do nějakých „subtilních úvah“ o tom, kdy byla komunistická diktatura liberální a kdy naopak krvežíznivá a krvavá. Podstata věci je, že jde ze strany ODS o pokus zpolitizovat historickou vědu pod její kuratelou.

Pozitivní na prohlášení pana Paroubka je, že se přiblížil k nahlédnutí neudržitelnosti toho pojetí dějin, jež je obsaženo ve stížnosti. Zatím se mu sice jeví jen jako nepraktické a nešikovné, ale i to je třeba ocenit jako jakýsi první krok.

Jinak se zdá, že panu Paroubkovi nevadí, že by byla věda politizována, nýbrž že by byla politizována ze strany ODS a pod její kuratelou. Kuratela má být nejspíš dána současnou absolutní většinou ODS v Senátu. Jenže ta většina se může v podzimních volbách velmi snadno změnit, to záleží i na ČSSD. A navíc: není náhodou česká historická věda, když jde o citlivá politická témata, pod politickou kuratelou všeobecně? A nemůže tomu Ústav spíš trochu odpomoci?

Lidové noviny 17.března 2007