Premiér projevil odvahu

S bratry Mašínovými mám problém, už jsem tu o tom psal. Jsem přesvědčen, že v padesátých letech, v době nejkrutějšího rudého teroru, měli lidé právo bránit se se zbraní v ruce. Mluvit o vraždách je ujeté. Mašínové však používali prostředků občanské války v situaci, kdy u nás žádná občanská válka nebyla. Jak měl přepadený pokladník poznat, že má co do činění s bojovníky za svobodu a ne s lupiči? V tom je jakási nepřiměřenost.

Jenže ještě větší problém mám s tím, co se teď v souvislosti s jejich oceněním z nejrůznějších stran ozývá: Poslanec zelených Přemysl Rabas (moc toho o věci neví) se nechal slyšet, že mnoho lidí taky emigrovalo a neměli potřebu zraňovat nevinné. Jacípak nevinní! Když Mašínové prchali na Západ, pásly po nich dvě a půl divize po zuby ozbrojených lidských rotweilerů, jejichž cílem bylo dostat je na šibenici. Ti lidé stáli ve službách rudého samoděržaví a kromě všeho ostatního zrazovali svou vlast. Museli počítat s nepříjemnostmi.

Jakýsi občan podal na premiéra trestní oznámení podle § 165 trestního zákona, schvalování trestného činu. Vycházejme z toho, že tak učinil sám od sebe, i když to dá fušku. Paragraf sám mi připadá poněkud podivný (něco podobného platilo za první republiky a využívalo se hojně už od 20. let proti národnostním menšinám). Premiér ovšem neocenil Mašíny za vraždu nebo za loupežné přepadení, ale za hrdinství v boji s komunisty.

Vrchol drzosti představuje prohlášení předsedy KSČM Filipa: vláda prý tímto činem ztratila legitimitu. To se jako vejce vejci podobá vyhlášení občanské války: zatím hubou, na víc na štěstí komunisté dosud nemají. Pokud je ovšem něco podobného u nás možné, nedává to dobré svědectví o stabilitě politických poměrů. Pan Paroubek třeba udělá na pana Filipa nějaké to přátelské tytyty (asi ani to ne, má teď jiné starosti, navazuje přátelství se Sýrií), ale někde po straně ho podrbe za ušima: mají přece společný cíl, povalení vlády. Co bude potom, to oba braši zatím neřeší.

Mirku Topolánkovi se dá vyčíst tisíc a jedna věc, ale jedno ne: není srab (mimochodem, to má tak trochu společné s bratry Mašíny). Prezidenti Havel a Klaus tvrdili, že zatím v té věci prý není ve společnosti konsensus, zametli ji tedy pod koberec, kde hnila a bobtnala. Pod kobercem se dosud nikdy žádný konsensus nezrodil. Premiér ji technikou hrom do police vybalil, a je to dobře. Jen tak se může ukázat, kdo jsou Mašínové, do jaké míry mají pravdu ti, co je chválí, i ti, co je kritizují, a už se znovu ukázalo, kdo jsou naši komunisté. Politická odvaha má svůj smysl, i když věc, na níž se osvědčuje, je tak či onak sporná. To nemám ze sebe, napsal to J. F. Kennedy.

lidovky.cz 29. února 2008