Donutíme je silou, KaťuškoStrana zelených a její dva hlavní protagonisté, Martin Bursík a Kateřina Jacques, se během prezidentské volby chovali tak, až to mohlo u podezřívavých lidí nabudit dojem, že do vlády kdysi vstupovali už jako Švejnarova pátá kolona: dva hrdinní kapitánové Klossové v Klausově hlavním stanu. Ať tak či onak, jejich jednání mělo ráz jakési lehké proradnosti: ne proto, že podporovali Švejnara, ale pro způsob, jak to činili. Metody kapitána Klosse se nehodí v době míru ani do tak upadlého parlamentu, jako je ten český. Z toho hlediska je pak pochopitelné, že v zápětí na ně dopadla pěst Božího hněvu, a to hned dvakrát. Již v době volby nejprve na Kutnohorské silnici omdlela poslankyně Zubová, takže nemohla dát svůj hlas Švejnarovi. Vzhledem k tomu, že asi dvacet minut po skončení druhé prezidentské volby se probrala a poskytla rozhovor České televizi, je třeba se domnívat, že jsme byli svědky dalšího z paranormálních zjevů, který provázel letošní prezidentskou volbu. Předseda Bursík zjevně na zázraky nevěří, a tak by rád povolal poslankyni k zodpovědnosti. Paní poslankyně je však součástí vlivného stranického křídla, které je v té věci podstatně shovívavější, a využilo situace ke zvýšení svého tlaku na vedení. V té situaci se předsedovi stala nemilá nehoda: sepsal rozhořčený mail (Věc: re:omluvenka, text: Ona ta kráva nás už ani neumí oslovit. To je neuvěřitelný, donutíme je ke spolupráci - silou, Kaťuško) a pak někde zřejmě zmáčkl klávesu enter na nepravém místě, takže mail putoval nikoli k adresátovi, ale, jak se zdá, k objektu zprávy. Musím konstatovat, že pan Bursík je poměrně slušný člověk. Přiznávám zahanbeně, že v nějaké obdobné situaci bych byl schopen vyplodit mail neurčený k publikaci, jehož část by pak MfD musela vytečkovat – o to větší pozor bych si ale dával na enter. Výsledkem nepozornosti pana Bursíka je osudová chyba. Taková, jaké se stávají (tím se vracíme ke kapitánu Klossovi) za válečné vřavy v nepřehledných situacích. Strana zelených bojuje jednak s vládou proti opozici, jednak v koalici proti vládě, a jednak tak říkajíc sama se sebou a proti sobě. Příliš mnoho práce pro tak malou stranu! Není tedy divu, že jedna z odpálených raket dopadla tam, kam neměla, bouchla a způsobila mimo jiné i něco legrace – pro nezúčastněné pozorovatele, ovšem. Pokud jde o Stranu zelených, je být nezúčastněným pozorovatelem výhoda k nezaplacení. lidovky.cz 26. února 2008 |