Přeběhlíci

Je přeběhlictví zločin? Jiří Paroubek je přesvědčen, že ano. Získávání přeběhlíků je odsouzeníhodná forma korupce a ČSSD se zavazuje, že přeběhlíky z jiných politických stran získávat nebude. Zároveň vyzývá ostatní politické strany, aby učinily totéž.

Tento zásadový postoj je v rozporu s tím, co si předseda ČSSD myslil v době, kdy poměr mezi koalicí a opozicí byl ještě 100 ku 100. Tenkrát by mu přeběhlíci nebyli vadili, pokud by přebíhali od ODS k němu. „Záleží na motivech přeběhlictví.“ Zdá se, že se od té doby situace změnila a motivy už nejsou tak důležité, protože pokud se přebíhá, přebíhá se tak říkajíc v protisměru.

Člověk se jen těžko brání analogiím: Přeběhlictví je problémem ve válkách. Ti, co přebíhají k nám, jsou idealisté a vlastenci, ti, co přebíhají k nepříteli, zrádní zbězi. Podobně tomu ostatně bylo i ve válce studené. Protože idealistů a vlastenců bylo tehdy setsakra málo a zrádných zběhů mnoho, budovaly se zátarasy, zdi a minová pole. Podobná zařízení by se ovšem v Poslanecké sněmovně a ve Španělském sále nevyjímala hezky a navíc by byla málo účinná – je tedy třeba sáhnout k deklaracím.

Také je problém poznat, kdo přebíhá přetahován korupcí a vyhrožováním, a kdo přebíhá sám od sebe a s radostí. Předpokládá se, že ti první utíkají výlučně od nás, kdežto ti druzí výlučné k nám. Pro pana Paroubka je za přeběhlictvím vždycky přetahování a za přetahováním vždycky výhružky a korupce. Stejně jako kdysi pro Ulbrichta.

Možná tedy, že by nezaškodilo vnést do tohoto moře pragmatismu něco zkostnatělých zásad. Za prvé, je rozdíl, když někdo přebíhá z koaličních řad do opozičních, aniž by výrazně změnil poměr sil, a když někdo přebíhá z opozice do vládního tábora, nebo z jednoho uskupení do druhého, aby tomu druhému umožnil vytvoření vlády. Především v těch druhých případech má co vysvětlovat: je důležité, aby uměl své rozhodnutí přesvědčivě zdůvodnit a aby tak taky veřejně učinil. ČSSD měla tu smůlu, že zažila na vlastní kůži ty druhé dva případy „přeběhlictví“ a že příliš přesvědčivého vysvětlení se ani ona, ani veřejnost nedočkala. Pak se pochopitelně otvírá pole pro spekulace.

Na druhé straně, pokud by se někdo z opozice (v což nevěřím) odhodlal např. hlasovat pro americkou základnu v ČR a uvedl by veřejně a předem věcné důvody, za přeběhlíka bych ho nepovažoval. Ostatně by to ani nebylo technicky možné, protože než by stačil přeběhnout, byl by z Paroubkovy ČSSD vykopnut.

Z těchto důvodů se mi zdá být společná deklarace parlamentních stran o přeběhlictví podobnou blbostí jako kdysi železná opona, jenže na rozdíl od ní ještě navíc nefunkční.

lidovky.cz 21. února 2008