indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

12.5. - 17. 5.2003

ARCHIV

Facka

Český ministerský předseda Špidla odpověděl 6. května v Aule Frankfurtské univerzity na otázku po Benešových dekretech: „Platí a budou platit.“ Toto spíše provokativní než netaktní vyjádření premiéra země, která teprve před nedávnem podepsala v Athénách smlouvu o přistoupení k Evropské unii, je pro mne jako pro zpravodaje Evropského parlamentu pro Českou republiku něco jako facka: teď se zdá, že všichni ti, co tvrdili, že se Češi v Benešových záležitostech nepohnou ani o milimetr, měli pravdu. Ta facka by se nicméně nemusela do jisté míry vyplatit: neboť po přistoupení k Evropské Unii Češi s pojetím práva na Špidlův způsob v evropském společenství hodnot nepochodí. Špidlova slova totiž nemění nic na tom, že Češi mají povinnost, kterou si sami uložili – totiž splnit během přistoupení k Evropské unii taky kriterium přijaté v Kodani, podle něhož nesmí existovat žádná diskriminace menšin.

Pokud by někdo v České republice po přistoupení tato pravidla porušoval, může Evropská unie použít odpovídající právní prostředky a taky to učiní. Špidlova výpověď musí navíc vyvolat podiv, protože je v rozporu s oficiálním prohlášením Parlamentu České republiky a české vlády, podle nichž byly Benešovy dekrety konzumovány, a nemohou tedy produkovat žádné nové právní vztahy. Kde tedy mají dekrety dnes a příště platit?

Celkem vzato nevrhá Špidlův výrok dobré světlo na vypočitatelnost české politiky: neboť ještě před svým konečným hlasováním o vstupu České republiky dostal Evropský parlament z Prahy pozitivní signál. Ačkoli evropští poslanci očekávali politické gesto ze strany české vlády a českého parlamentu, bylo možné hodnotit jako povzbudivé stanovisko prezidenta Klause z března tohoto roku ohledně Benešových dekretů, umožňujících zneprávnění a vyhnání sudetských Němců. Podle Klause se v případě vyhnání jednalo o činy, které jsou „z dnešního hlediska nepřijatelné“.

V neposlední řadě toto vyjádření českého prezidenta, hodnocené jako změna smýšlení na české straně, pohnulo pak Evropský parlament, aby na mé doporučení coby zpravodaje hlasoval pro přijetí České republiky do Evropské unie.

I kdyby měly z České republiky přijít ještě další zklamání, vychází Evropský parlament v plné shodě se svými rozhodnutími a se svým pozitivním hlasováním pro přístup České republiky k Evropské unii stejně jako dříve z toho, že „po přistoupení země budou mít všichni občané Evropské unie na území České republiky stejná práva, že rozsudky vynesené v nepřítomnosti budou zrušeny a zákon č. 115 z 8. května 1946 nemá z hlediska moderního státního práva žádné existenční oprávnění“.

Jürgen Schröder, člen EP a zpravodaj pro ČR, Frankfurter Allgemeine Zeitung 17. 5.

Poznámka Editora Událostí: pan poslanec i jeho kolegové by si mohli aspoň část svého dnešního rozhořčení ušetřit, kdyby se v minulosti nebyli sami tak horlivě a úspěšně obelhávali, pokud jde o údajnou dobrou vůli českých politických představitelů ve věci Benešových dekretů a vyhnání sudetských Němců. Ve skutečnosti vyjadřují Václav Klaus i Vladimír Špidla jedno a totéž české nacionalistické stanovisko: Klaus ho jen umí lépe zabalit, takže ti, co chtějí být klamáni, se raději ani nepodívají dovnitř.