indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

28.1. - 9.2.2008

Představení pro silné nervy

První prezidentská volba skončila neúspěšně, komunisté splnili ohlášené a nepodpořili ve třetím kole ani jednoho z kandidátů. Jednání se protáhlo na dva dny a většinu času zabral vleklý spor o způsob volby. Veřejnost je pobouřena a populisté z řad žurnalistů ji v tom podporují. Přitom šlo co do obsahu i techniky provední o zásadní věc. (Za totáče bylo samozřejmě všechno jednodušší, předsedající zavelel: ruce vzhůru, a bylo odvoleno).

Požadavek veřejné volby je docela legitimní, argumenty ODS o „svobodě“ tajné volby pro zastupitele neudržitelné a podezření z postranních úmyslů je těžké se ubránit. Ve skutečnosti ale nakonec dala postranní úmysly najevo i ČSSD. Způsob, jak prosadila veřejné hlasování, byl nedůstojná habaďura (právní výhrady proti proceduře schvalování zformuloval dnes v Právu přesvědčivě předseda ÚS Rychetský), a to, co bylo realizováno, žádná veřejná volba nebyla. O tom, jak kdo hlasoval, vědí jen pověření šafáři z jednotlivých klubů, technika sčítání vyšla vstříc přání ČSSD mít kontrolu nad svými voliteli, nikoli požadavku veřejnosti na informace. To, co se teď můžeme o hlasování jednotlivců dozvědět, bude na úrovni „jedna paní povídala“. U všech hlasování v PS a v Senátě si dodatečně můžeme na internetových stránkách obou institucí přesně zjistit, jak kdo hlasoval. Tady by to šlo taky: kdyby se hlasovalo po jménech.

Shrnuto a podtrženo, přes všechny hloupé řeči jejích představitelů nese za průtahy a nekorektnost průběhu volby odpovědnost v první řadě ČSSD a ovšem také její spojenci.

Klausovi uniklo zvolení o fous a nepotřeboval by k němu komunisty. Během volby ochořeli dva senátoři KDU-ČSL (shodou okolností by volili právě jeho) a jeden poslanec ČSSD (u nějž existuje podezření, že včera nedal hlas Švejnarovi). To je ale smůla, že. Aby mohl zvítězit Švejnar, potřeboval by v této situaci všechny komunistické hlasy kromě dvou. To mluví samo za sebe.

Byli jsme svědky představení pro silné nervy. Jako každý thriller může mít dva konce: dobrý (přesněji řečeno méně špatný), tedy volbu Klause, a katastrofický, totiž volbu Švejnara. Ukázalo se bohužel, že jde o seriál s blíže neurčeným počtem dílů.

lidovky.cz 9. února 2008