VyVolení

V názorech poslanců a senátorů na způsob volby prezidenta došlo k překvapivému obratu: původně tajná volba převažovala, teď se zdá, že ji drží už jen ODS: lidovci jsou od začátku proti, ČSSD, původně rozdělená, se přiklání k veřejné. Stejně i komunisté a zelení.

Z formálního a věcného hlediska je veřejná volba správnější. Tajná volba má být vyhražena lidu, voličům, kteří už nikomu neodpovídají. Volitelé mají právo na osobní názor, odlišný od názoru strany, ale musí si ho umět obhájit a musí na ně být při jeho zastávání vidět.

Obávám se, že naši volitelé a politické strany se při rozhodování řídili spíše pragmatismem. Nejprve se jim výhody, plynoucí z toho, že někteří lidé budou při tajné volbě hlasovat tak, jak by se veřejně hlasovat buď báli, nebo styděli, zdály převažovat nad tím, že si snáze upevní kázeň ve vlastních řadách: to stanovisko mělo i svou hezkou stránku, dýchala z něho jakási důvěra v člověka-spolustraníka, optimistický předpoklad, že přeběhlíci se vyskytují hlavně v protivném táboře. Teď, zdá se, se všichni přiklánějí ke zdravé skepsi: „co je doma, to se počítá“. Hlídejme si vrabce (naše volitele) v hrsti a nesázejme na přelétavé holuby z opačného tábora na střeše. Nevadí, že nebude zvolen náš kandidát, hlavně, že neprojde ani ten protivný. A lid to bude mít pod kontrolou.

Zásada co největší veřejnosti politiky se prosazuje i jinak. Hradní kancléř Weigl se sešel v pražském hotelu s „kontroverzním lobbyistou“ Šloufem. Záběry bezpečnostních kamer se dostaly na server Aktuálně.cz, a oba pánové museli veřejnosti vysvětlovat, že nekují pikle ohledně prezidentské volby. Proč by nemohli kout pikle? Kout pikle je lidské a pikle k politice odjakživa patří. Tam, kde se nekují pikle, se místo toho obvykle vraždí.

Zveřejnění je zatím nedokonalé, k dispozici je jen obraz, nikoli záznam zvuku. To je zjevná nedokonalost vůči starému režimu, po němž se nám občas stýská. Další rozdíl je v tom, že za minulého režimu bylo sledování prováděno nedemokraticky: monopol na ně měly státní orgány a k záznamům měl přístup jen úzký kroužek pověřených. Dnes na tom spolupracují soukromníci a svobodná média a výsledky jejich úsilí dostává k dispozici všechen lid. Z politiky se stává něco jako jakási vila podobná té z pořadu VyVolení, pouze desetitisíckrát větší. Veřejnost by to měla sledovat povinně (což nebude těžké zařídit, protože když na Primě běžel zmíněný pořad a na Nově podobný, ještě stupidnější, člověku mnohokrát nic jiného nezbývalo). Politika se tak posléze stane nemožnou (ve smyslu neprovozovatelnou). Ale co na tom záleží, stejně ji k ničemu nepotřebujeme!

lidovky.cz 6. února 2008