Existuje extremistické křídlo ODS?

ODS postihl jakýsi, malý, ale výrazný karambol: ukázalo se, že organizátor chystaného pochodu extrémistů Plzní byl členem ODS. Sice jen krátkou dobu (od loňského jara), ale v té době už organizoval jakousi pochybnou demonstraci. Do strany vstoupil, protože mu byla sympatická, znamenala pro něho menší zlo než ČSSD.

Není to první nehoda, která občanské demokraty postihla. Před nedávnem vyšlo najevo, že několik poslanců ODS podepsalo petici, pod níž se objevila i jména lidí, kteří bývají považováni ze extrémisty. (Samotná petice žádné extremistické teze neobsahuje a jejím problémem je spíš neurčitost některých formulací, zejména ohledně národa a vlasti, která může

extremisty přitahovat). Někdy před třemi lety se předseda OPDS sešel s vedením krajně nacionalistické Národní strany, kde prý měla být řeč o případné volební spolupráci. Topolánek se pak rychle od nacionalistů distancoval. A konečně zhruba v téže době tajemník čestného předsedy ODS na Hradě zdvořile poděkoval téže Národní straně za podporu v postoji vůči EU.

Dalo by se říci, že s výjimkou toho posledního šlo o drobné patálie bez nějaké velké dohry. Přesto signalizují jistou nejasnost, která v ODS panuje, pokud jde o nacionalismus, vztah k Evropě a k světu. Nejde přitom jen o křesťanské konzervativce, ale i o „nacionální liberály“ typu Jana Zahradila, posedlé chorobnou a absurdní nenávistí k Německu a k EU.

Všechno začalo zvláštním uměním Václava Klause přehánět: z národní myšlenky, k níž se ODS přihlásila hned po svém vzniku, udělal populistickou modlu. Stres, který v ODS nabudil „sarajevský atentát“, vedl k zhrubnutí a zprimitivnění stranické ideologie i toho, jak čelní politici strany vystupovali na veřejnosti. Poznamenává je ostatně dodnes: i premiér Topolánek, který se celkem poctivě pokusil v praxi změnit nulový koaliční potenciál strany, si v některých excesech nese tohle neblahé dědictví.

Extrémní nacionalismus a izolacionismus lze jen velmi těžko spojit s euroatlantickou orientací. Je málo sporné, že základní význam pro nás mají vztahy s USA. Stejně důležité je zůstat součástí Evropy, i když v lecčems nesouhlasíme. A úplně nejdůležitější je zbavit se primitivních buranských manýr, zděděných z devatenáctého století, kdy se středoevropský nacionální liberalismus začal pozvolna posouvat směrem k fašismu a nacismu.

ODS je jedna ze dvou našich nejsilnějších stran. Pokud se neoprostí od náběhů k extremismu, odradí zbytečně spoustu lidí a svůj zápas s levicí prohraje.

lidovky.cz 23. ledna 2008