Prezidentská kampaň je nesmysl

Prezidentský kandidát Švejnar zahájil volební kampaň ve velkém stylu. Sešel se s kardinálem Vlkem (nechápu, proč se kardinál nechal do té záležitosti zatáhnout) a teď bude objíždět republiku. Už dříve vyzval svého protikandidáta, prezidenta Klause, na televizní souboj. Klaus to odmítl, část veřejnosti mu to má, jak se zdá, za zlé.

Ve skutečnosti je prezidentská kampaň v tomto stylu nejen nesmyslná, ale vlastně taky nekorektní. Prezidenta volí volitelé (poslanci a senátoři) a kampaň by se měla obracet k nim. Poslanci a senátoři mají k volbě mandát od veřejnosti, získali ho ve volbách. Mandát ovšem neznamená, že by poslanci a senátoři museli v každé záležitosti a v každém okamžiku jednat podle toho, co chce většina jejich voličů. Nedá se to ani zjistit. Voliči je nevolili proto, aby rozhodovali podle toho, co chtějí oni, ale podle toho, co považují za správné (orientovali se přitom podle stranického programu a předvolební kampaně). A vyjádřili jim důvěru, že to, co zvolení považují za správné, se bude shodovat s tím, co považují za správné jejich voliči. Pokud by se snad stalo, že se senátor nebo poslanec rozhodne proti vůli většiny (měl by to udělat viditelně, protože voličům odpovídá), má na to právo, rozhoduje se podle toho, co považuje za správné, ale musí o tom následně voliče přesvědčit. Když se mu to nepovede, nebudou ho příště volit.

Mandát získaný ve volbách je nezpochybnitelný. Na druhé straně šedesátitisícová demonstrace může signalizovat vůli většiny veřejnosti, ale taky třeba jen vůli organizátorů, kteří „demonstranty“ svezli zadarmo autobusy z celé republiky a ještě jim za to zaplatili. Pro reprezentativnost takové akce je určující jediné: představuje necelé dva poslanecké mandáty.

Akce, které chystá pan Švejnar, jsou zjevně akcemi tohoto druhého typu. Smyslem je vyvinout nátlak na oprávněné volitele, přičemž reprezentativnost toho nátlaku je sporná. Něco podobného by byla i spektakulární debata v televizi, Klaus měl právo ji odmítnout.

A v každém případě jde také o pokus udělat z prezidentské funkce něco významnějšího, než co doposud je, dodat jí touto velmi neformální cestou váhu, jako by z ústavy mít neměla. Takové pokusy u nás v minulosti bohužel vždycky padly na úrodnou půdu.

lidovky.cz 9. ldna 2008