Osobnost roku

Je nepochybné, že v americkém měsíčníku Time vybírali správně, když jmenovali osobností roku ruského prezidenta Putina. Odůvodnili to jeho zásluhou o stabilizaci země, kterou nikdo nemůže popřít. V Time jmenují osobnosti roku už osmdesát let, a za tu dobu se mezi nimi octli jak Winston Churchill, tak J. V. Stalin. Vybírají výrazné a silné jedince, bez ohledu na mravní znaménko.

Putin věnoval novinářům z Time přes tři hodiny času. To, co jim sdělil, bylo pozoruhodné a příznačné.

Ruský prezident lituje zániku SSSR, protože v jeho důsledku se 25 milionů Rusů najednou octlo v zahraničí. To nepochybně pro Rusy problém je. Dá se sice namítnout, že podobně, ne-li hůř (když to vyjádříme v procentech) jsou na tom už devadesát let Maďaři, ale to samozřejmě není žádný argument. Ruská frustrace ze zániku impéria má jakési racionální jádro. Frustrace s racionálním jádrem vedou k nejstrašnějším důsledkům.

Putin nechce veleříši obnovit. Aspoň zatím. Naopak, rád by se přátelil. Má však dojem, že jeho země naráží na ledovou stěnu: „Chceme být přáteli Spojených států, ale někdy se cítíme jako nepozvaný host na party. Jako by Američané nepotřebovali přátele.“ Nedá se vyloučit, že partneři čas od času projevují nedostatek taktu (zlomyslný glosátor by podotkl, že Rusové jím tradičně taky neoplývají). Významné je, že se tu hlásí ke slovu mindrák. Není prý totiž pravda, že by Američané (a asi Západ všeobecně) Rusy jen nesprávně chápali - oni jim nerozumějí naschvál: „Myslím, že je to vědomá snaha vytvořit takový obraz Ruska, aby jeho prostřednictvím bylo možné ovlivňovat naši vnitřní i zahraniční politiku. Proto se všichni snaží vzbudit přesvědčení, že Rusové jsou tak trochu divoši nebo že právě slezli ze stromů a že je potřeba vymýt jim špínu z vousů a vlasů.“

Problém je v tom, že toto přesvědčení nechtě nabuzuje sám prezident svou paranoidní podezíravostí. Ta paranoia je ruské politice vlastní a je bohužel jen napůl upřímná, a z druhé půlky vyčůraná. Chtějí nás porobit a zničit, máme právo se bránit. A abychom se mohli dobře bránit, musí být u nás doma pořádek. Demokracie,jistě – ale jako řemen.

Podivná směs ublíženosti a agresivity, která dýchá z Putinových slov, je právě to, co z jeho země dělá pro silné partnery nesnesitelného spojence a pro ty slabé smrtelné nebezpečí.

lidovky.cz 20. prosince 2007