ARCHIV

Existuje zlo?

Západ demonstroval, a to dosti vášnivě, proti válce v Iráku. Se stejnou vášní demonstroval i proti mnoha jiným, které jeho vlády hodlaly vést v pohnutém dvacátém století. Příčin je mnoho a jejich kořeny rostou z lidskoprávního optimismu říznutého módním levicovým defétismem věku elektronických médií. Nelze popřít, že intenzita těchto protestů spíše narůstá, dále narůstat bude, a že Husajnovi jeho kalkul s „holubicemi“ téměř vyšel. Chladnou hlavu prozatím zachovávají občané států poučených komunismem. Ale to je pouze dočasný jev. Až dnešní –náctiletí budou o deset let starší, budou zapalovat auta s vášní berlínských anarchistů.

Trend má řadu důvodů. Kromě hospodářských a vojenských jsou to důvody psychologické. Spor o podstatu zla. Evropské země, inspirované v současnosti spíše světskými ideologiemi, věří v možnost kultivovat člověka a společnost nějakou uvědomělou činností, zpravidla výchovou či aktivistickým zákonodárstvím. Podle těchto tezí lze zlo likvidovat a konsenzuálně přijmout dobro. Stačí jen chtít a bránit čemukoli, co zlo plodí. Například válkám.

Naproti tomu křesťané nepochybují, že zlo existuje. Že jsou zlí lidé a systémy, založené na nejhorších pudech lidstva. Že fenomén zla nelze vymýtit, neboť pouze mění své podoby. Bolševické „olupování lupičů“, legitimizující zvěrstva občanské války jim to dokládá. Stejně jako Pol Potova „ruralizace“ nebo Hitlerova Osvětim, orgie racionalismu. Tuto představu, ztělesňující vůdčí americkou ideu současnosti, reprezentují neokonzervativci včele s prezidentem Bushem. Amerika s Evropou se tak neshodují v tom co zlo představuje a co s ním lze dělat.

Pro nás nevěrce je vůbec zlo problémem. Odmítnutí křesťanského dogmatu nám znemožňuje smířit se s nehmatatelnými jevy. Odtud už je jen krok k racionálnímu chápání existence.Nic trvale neřešitelného neexistuje, vše je dáno mírou pokroku. I zlo. Vnímáme ho jako děsivé dítě nedostatečného vzdělání. Či jako zhroucení krizové komunikace.

Je to mylná představa. Zlo existuje a vymyká se racionálnímu popisu. Svádět jeho přítomnost na odstranitelné vady společnosti znamená popírat historii. A nechat volnou ruku demagogům. Ti na šálivé argumenty vzdělání a komunikace odpoví stejně šálivou teorií viny. Jste z bohatého světa? Více komunikujte a vzdělávejte!

Na konkrétní problém se tak odpovídá absurdní intelektuální konstrukcí. Ta vymýšlí dobré důvody, ovšem pro jiné příčiny. Diskuse je nemožná, leč očekávání veliká. A očekávání, která nemohou být naplněna, rozzuřují jako nic jiného.

Zdeněk Švácha