Opočno je naše!

„Zámek Opočno zůstává státu!“, zní jásavý titulek v dnešním Právu. O zámek totiž probíhal vleklý restituční spor mezi Josefem Colloredo-Mansfeldem a pak jeho dědičkou a dcerou Kristinou na jedné, a českým státem na druhé straně.

Zámek Colloredo-Mansfeldovi zkonfiskovali v roce 1942 nacisté pro nepřátelský postoj k Třetí říši. Po roce 1945 byl jako německý majetek zkonfiskován ČSR. Colloredo-Mansfeld usiloval o jeho vydání, řízení se vleklo až do únorového puče, kdy emigroval. Jeho pozice byla ztížená tím, že byl po válce označen za kolaboranta a nějakou dobu internován. Za války se přihlásil k německé národnosti (doklad o tom se nedochoval). Po roce 1990 vznesl vlastnický nárok, v roce 1992 dostal české občanství, v roce 2002 mu bylo zrušeno, v roce 2006 znovu přiznáno (to už byl dávno po smrti). První soudní kolečko sporu o zámek skončilo u Nejvyššího soudu, který majetek dědičce přiřkl. Proti tomu se ovšem vzepřel Ústavní soud, který podle soudce Musila dospěl k závěru, že by soudy neměly zpochybňovat rozhodnutí úřadů, učiněná bezprostředně po válce, protože to destabilizuje vlastnické vztahy. Kolečko se zopakovalo, dospělo znovu k Nejvyššímu soudu, který tentokrát dědictví paní Kristině nepřiznal. Během tahanic o občanství dala policie ČR k dispozici informaci, že i dědička měla německé říšské občanství (bylo jí v roce 1945 necelých pět let a kromě toho, vztahují se Benešovy dekrety nejen na tenkrát oholené, ale i na jejich dnešní dědice?).

Případ je tedy dosti otřesný z hlediska věcného: Colloredo-Mansfeld byl o majetek připraven nacisty pro nepřátelské postoje k říši. Je otřesný také z hlediska „pragmatického“ – obec Opočno s novou majitelkou podle vyjádření starosty ráda a úspěšně spolupracovala. Pro české soudnictví jsou ovšem důležitější dvě věci: jednak, že dotyčný se (údajně) prohlásil za Němce a jednak, aby se kvůli přehnanému úsilí o spravedlnost nenarušilo to hlavní, o co nám všem musí jít, totiž stabilita majetkových vztahů.

Heslo tedy zní: co bylo ukradeno, musí zůstat ukradené. Aspoň v některých případech.

lidovky.cz 7. prosince 2007