Výměna názorů mezi pány Bublanem a Langrem

Noviny v posledních dnech zase přetékají aférami politiků: Paroubkova rychlá jízda, Topolánkův let do Insbrucku, Bémovy problémy s pronájmem za byt. Jistěže jsou záležitosti, které by si politici měli hlídat, zvlášť u nás, náš lid je na pány velmi přísný, a běda, když to vypadá, že chtějí zneužívat svého postavení a dělat to, co si obyčejný čičmunda nemůže dovolit, zlomyslně podotýkám, ani kdyby zrovna moc a moc chtěl. Navíc je to vlastně věc nepolitická, lépe řečeno předpolitická: jsou ti lidé dost čistí, aby nám směli vládnout? Pak jsou tu ovšem problémy čistě politické, a řekl bych, horší.

Právo dnes přineslo pozoruhodnou zprávu o názorové fluktuaci, k níž pravidelně dochází v silovém poli na špici ministerstva vnitra. Týká se Inspekce ministra (nikoli ministerstva) vnitra, jejímž posláním je „odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je policista“. Má být tento orgán v kompetenci ministra, exekutivy, nebo úplně samostatný a podléhat parlamentu? Člověk by řekl, že to první řešení je nejproblematičtější (policie vyšetřuje sama sebe), ale taky pro ministerstvo i jeho šéfa nejpohodlnější.

Před volbami do PS, když byl ministrem (skutečným) ještě František Bublan, zastával názor, že útvar má spadat pod ministra (tj. pod něho). Ivan Langer, který byl taky ministrem, ale jenom stínovým, byl pro podřízení útvaru ministerstvu spravedlnosti. Pak si oba pánové vyměnili nejen místa (pan Langer zeskutečněl, pan Bublan zestínovatěl), ale i názory. Takže (skutečný) ministr Langer dnes trvá na tom, aby s jakousi malou úpravou útvar dále podléhal ministerstvu, protože „policistu neudělá nikdo jiný než policista“ (!), kdežto pan Bublan (a s ním i ČSSD) prosazuje zřízení generální inspekce, která nebude součástí žádného resortu a bude hlídat nejen policii.

Vyvstává dojem, že ministerský post v tomto případě zahrnuje nejen kancelář, stůl a křeslo, ale taky soubor názorů, které si jmenovaný potentát obléká jako uniformu. Pak existuje spousta ušlechtilých názorů a návrhů, které jsou svou podstatou odsouzeny k tomu aby zůstaly v opozici. Když po volbách nastane akce „škatule hejbejte se“, dojde kromě výměny křesel i k názorové výměně v tomto přeneseném smyslu.

Opravdu bych překousl, kdyby pan Bublan brázdil naše dálnice stoosmdesátkou a pan Langer lítal vládním speciálem na lyže do Alp, pokud by to byla nezbytná cena za to, že si z nás nebudou tímto způsobem dělat srandu.

lidovky.cz 23. listopadu 2007