Velikáni baletí kolem radaru

V tomto případě jde o dva čelné české politiky: prezidenta Klause a opozičního lídra Jiřího Paroubka. Oběma jde o volby: ty Klausovy jsou už jasné (budou v únoru příštího roku). Ty Paroubkovy (do PS) zatím ve hvězdách. Nicméně oba musí naslouchat hlasu lidu, potažmo volitelů. Oba by si to zároveň neradi moc rozházeli s USA (Klaus s tím má ty nejhorší zkušenosti). A zároveň oba potřebují komunisty: Klaus k jistotě zvolení, Paroubek k manévrování. Zapeklitá situace!

Klaus ve svém rozhovoru pro BBC na první pohled přitvrdil. Radar určitě bude. Nejde o to, kdy bude mít Írán balistické rakety. Jde o „formu vyjádření transatlantické spolupráce“. Obavy svého přítele Putina „vnímá“, ale rozhodneme se suverénně. Velmi hezké!

Následuje nenápadné, leč mohutné „ale“. Radar bude, ale nebude zítra, je tu spousta otevřených technických a legislativních otázek, a časová prodleva může být dobrá k tomu, aby se stihlo zaangažovat i NATO, což by schvalovací proces v ČR podstatně zjednodušilo.

Jiří Paroubek přicestoval z USA obtížen poznáním: „Pochopil jsem, že obě velké strany, republikáni i většina demokratů, mají shodný názor na raketový systém“. Konečně! Kvůli tomu pochopení nemusel jezdit do USA, stačilo v posledním půl roce číst pořádně noviny. ČSSD i nadále trvá na tom, aby se íránské rakety a nebezpečí, které nesou, dostatečně zhmotnily: Vzhledem k právě předvedené nedůvěřivosti pana předsedy je otázka, jak bude muset takové zhmotnění vypadat.

Zdá se, že by se pan prezident a opoziční lídr mohli shodnout na jednom, totiž na časovém horizontu. Nebude to tak hned. Dejme tomu za sedm – deset let. Tak si Klaus zajistí znovuzvolení (komunistům to bude vyhovovat) a my všichni ve výhledu hromadnou a bezplatnou kremaci, až íránská raketa, vypálená na Londýn, omylem zasáhne Prahu.

A v tu chvíli bude mít pan Paroubek konečně v ruce hmatatelný důkaz. Výstavba radaru může začít!

lidovky.cz 13. listopadu 2007