Zachrání to BIS?

Nejvyšší státní zástupkyně Vesecká prokázala ve svém nedělním vstupu do Otázek Václava Moravce jako obvykle dokonalou profesionální neprůstřelnost. Na pozadí zmateného a emocionálně nevyrovnaného vystoupení Jiřího Čunka to působilo úlevně.

I ona volila rozhořčený tón: hovořila o únicích dat ze spisů vyšetřujících orgánů, které jsou pak používány k politickým bojům. Státní zastupitelství jsou vtahována do špinavé politické hry. Nejde jen o Čunkovu aféru, ale např. i o případ Kořistka, korupční aféru ve fotbale, týrání dětí z Kuřimi. Chce proto navrhnout premiérovi, aby se úniky informací z policejních spisů zabývala BIS.

Premiér označil požadavek za relevantní. Schůdnou cestu vidí v personálních změnách, je třeba hledat loajální a čisté lidi.

Rozhořčení paní Vesecké je pochopitelné. Jen je třeba doplnit příklady, které uvedla, minimálně o kauzu úniku informací z Kubiceho zprávy čtyři dny před volbami. Také přetahování státních zastupitelství o případ Čunek a intervence nejvyššího státního zastupitelství nepůsobí dobrým dojmem.

Navíc je otázka, kde vzít ty loajální a čisté lidi. BIS, která se má případem zabývat, je sama stižena solidním únikem informací. Kde najít spolehlivý orgán, archimedovský pevný bod v tomto rozbouřeném prostředí?

Náš problém je problémem demokracie postkomunistického typu, prolezlé mravním nihilismem a rezidui třídní nenávisti. Pro všechny účastníky politické hry je první a poslední věcí jejich úspěch a nanejvýš ještě úspěch jejich politického uskupení. Společnost je ve stavu permanentní občanské války. Nastává zlatý věk pro vlivové agentury, které stranám pomáhají v kompromitaci protivníků. Dalším stupínkem by byla neoficiální stranická špionážní oddělení, dalším vybudování jakýchsi zamaskovaných úderných oddílů. Tím by studená občanská válka přerostla v horkou. Nemuselo by to být dramatické a na první pohled viditelné.

Podstatná věc je, zda pro politiky a partaje existují nějaké společné hodnoty, které jsou důležitější než propast, jež je dělí. Takové, pro něž jsou schopni či schopny např.odříci se ve vypjaté situaci lehkého úspěchu, uskrovnit se. Pateticky se tomu říká zájem vlasti. To by byla účinná brzda rozkladu, na nějž si stěžuje paní Vesecká.

U nás se bohužel zájmem vlasti rozumí ponejvíce podržet si to, co bylo v minulosti nakradeno.

lidovky.cz 5. listopadu 2007