…aby se Putin najedl a radar zůstal celý

Ministr Gates seznámil v Praze české politiky se vstřícnými kroky, které hodlají USA podniknout, aby rozptýlily ruské obavy v souvislosti s protiraketovou základnou.

Za prvé: USA zvažují, že by zařízení v Polsku a v ČR uvedly do chodu až poté, co bude jasný důkaz hrozby (jasný i pro Rusy).

Za druhé: USA hodlají umožnit pobyt na základně ruskému styčnému důstojníkovi (patrně by nezůstalo jen u jednoho), který by měl právo kontroly. Plán předkládají české vládě, samozřejmě s tím, že jeho uskutečnění závisí na jejím souhlasu.

To vše nic nemění na skutečnosti, že výstavba základny bude probíhat podle již přijatého plánu.

Američanům jde asi o to, uchlácholit Putina i tu část české veřejnosti, která dává hlasitě najevo své obavy (a těžko se zbavit dojmu, že aspoň někteří z protestujících jsou přitom Kremlem takříkajíc „inspirováni“). Podle prvních ohlasů mezi politiky ČSSD i protiradarovými „aktivisty“ lze soudit, že se to Američanům zatím moc nedaří.

Politici USA zjevně podléhají iluzi, že jde o věcný spor, týkající se jednoho vojenského zařízení. Jenže to je omyl. Hlavní důvod ruského odporu je v tom, že nechtějí připustit, aby na území někdejší ruské kolonie vznikla vojenská základna jejich jediného skutečného konkurenta. Pevně doufají, že se jim do budoucna podaří svůj vliv v ČR posílit, respektive obnovit. Jsou k tomu všechny předpoklady: slabost čské veřejnosti pro populistické argumentování „suverenitou“ (která znamená především „suverenitu“ od západních spojenců, hlavně těch opravdu silných), silná proruská lobby v čele s třetí nejsilnější stranou v zemi (lobbyisté by se nejspíš našli i v ČSSD), rozvětvená agenturní síť a spousta legálních i ilegálních imigrantů. ČR je pro Rusy strategicky významné, tučné a přitom snadné sousto.

Odpor proti radaru bude nejspíš sílit či slábnout podle toho, jak se budou naplňovat ruské touhy. A pokud tu najednou budeme mít vedle Američanů i Rusy, přiblížíme se stavu z roku 1945. V sametové podobě ovšem: stejně je naše dnešní ČR v mnohém jen jakousi „sametovou“ karikaturou Benešovy třetí republiky.

Nedělejme si iluze: to, s čím budou Rusové souhlasit, bude pro státní zájmy ČR přinejmenším bezcenné, ne-li nebezpečné. A skutečnou suverenitu (která bohužel znamená především suverenitu na Rusech) si budeme muset průběžně a v potu tváře vybojovávat. Přitom bych řekl, že na to zrovna teď tak nějak nemáme.

lidovky.cz 25.října 2007