Had na tři

Způsob, jak se dnes zachází (už nejen v pražském zastupitelstvu) s Kaplického vítězným návrhem na budovu Národní knihovny, je neuvěřitelný svou totální neseriózností. Nejde už vůbec o to, je-li návrh šeredný či hezký. Tady se porušují základní pravidla formální korektnosti a slušnosti. Architekt v tom vidí politický útok na svou osobu. Trochu přehání – jde jen o těžko uvěřitelný případ buranství.

Naprosto jedinečným způsobem se na případu vyprofiloval pražský primátor Bém. Postupnou transformaci jeho názoru na stavbu od chvály na nekonformnost a odvahu až po řeči o aroganci a nedostatku pokory zdokumentovaly všechny velké české deníky. Pozoruhodná není jen sama o sobě, ale i primátorovo vysvětlení.

Především je podivné, že arogance a nedostatek pokory není dostatečný důvod k tomu, aby se návrh a jeho autor vykopal, nýbrž jen k tomu, aby se stavba přemístila např. do Letňan (což je podobné, jako kdyby kdysi byli stavbu Petřínské rozhledny pro nedostatek pokory přemístili na nějaký pahorek u Čerčan).

Za druhé, někdejší chválu plynoucí jako med z jeho úst zdůvodnil tím, že ředitel knihovny Ježek zneužil jeho nepřítomnosti (toulal se zrovna po Himaláji) a podepsal ho pod text, který nenapsal. Od návratu pana primátora z velehor však už uplynulo pár měsíců: jak je možné, že se neozval, když mu někdo přičítá úplně opačné názory?

A nakonec to nejlepší: primátor s projektem od počátku nesouhlasil, pochybil jeho zástupce v komisi Kněžínek, který sice neměl právo hlasovat, ale nechal se ředitelem Ježkem donutit k podpisu konečného rozhodnutí. Pan Kněžínek, jak se zdá, má dvě možnosti: buď se ohradí a vyletí z magistrátu jako rachejtle, nebo bude držet zobák, a v důsledku toho bude jen přátelsky vykrákán za vlasy jako svedený a pomýlený.

Těžko se zbavit dojmu, že se primátor a pražská organizace ODS pohybují v silovém poli Hradu (řeči o aroganci a nedostatku pokory našemu prezidentovi tak sluší!). Politolog Kubáček vysvětluje v LN Bémův obrat jako pragmatismus. To je velmi slabé slovo. Zároveň mluví o „tiché dohodě“ mezi Bémem a Klausem: já potopím blob a ty podpoříš olympiádu. To je omyl, pan prezident zná jen jednu formu tiché dohody: já řeknu, co je třeba potopit a podpořit, a vy to uděláte. ODS žije ve stínu svého expředsedy: proboha, co je to za politickou stranu!

Nebožtíku Luxovi se přezdívalo „had na tři“. Pan Bém je totéž, jen to nemá Luxovu eleganci.

lidovky.cz 18. října 2007