Všem, všem, všem

Dnešní noviny se vracejí k výzvě, již podepsala řada vysokoškolských učitelů a veřejně činných osob, tzv. osobností. Vznikla někdy před dvěma týdny, obrací se ke „všem, jejichž hlas je slyšet“ a podnětem je alarmující stav českého školství.

Signatáře zaráží, že mnozí dnešní maturanti mají vážné problémy s vyjadřováním a pravopisem, se základními početními úkony, s výkladem či sepsáním smysluplného textu, s elementárními vědomostmi z oboru domácích i světových dějin. Působil jsem deset let jako vysokoškolský učitel a pravdivost toho všeho mohu potvrdit.

Je ovšem pozoruhodné a dosti podivné, v čem vidí autoři a signatáři výzvy podstatu a příčiny té neradostné situace, ke komu se obrací a koho z ní viní.

V poslední době prý pozorujeme značný nárůst nepoctivosti, nezodpovědnosti, bezohledného kořistění, agresivity a vulgarity. Společnost se orientuje na okamžitou spotřebu, rychlý a bezpracný prospěch, hodnota jdou stranou. Nedostatek vzdělání vede k degradaci populace na nemyslící dav spotřebitelů všeho možného.

Z prohlášení vyplývá, že hlavním viníkem jsou sdělovací prostředky (samotné školství zmíněno jen mimoděk v jedné větě). Je v nich totiž prý často pochyb role paměti ve vzdělávání, smysl výchovy ke kázni a společenskému chování, důležitost osobního úsilí a význam zodpovědnosti.

To je pozoruhodné a podivné. Člověk by řekl, že školská výuka prochází u nás už pár desetiletí jednou krizí za druhou, mělo by se s ní něco docela konkrétního dělat a návrhy lidí z oboru jsou k tomu nutně zapotřebí. Místo toho vzniklo univerzální schéma, kde se naříká nad stavem konzumní společnosti a odpovědnými za ten stav se činí média. Jedná se o jakýsi univerzální útvar, který se teď zrovna zabývá školstvím, ale zítra a pozítří do něj lze dosadit všechno, od zdravotnictví přes zemědělství až po obranu. Je to sterilní a k ničemu.

A navíc: nářky nad úpadkem „konzumní společnosti“ jsou paušální a pokrytecké obvinění. Člověk musí konzumovat, jinak by umřel. Podstatné je, dělá-li ještě něco navíc. A za druhé: podle mého názoru je příčina krize a úpadku české společnosti úplně jednoduchá: drtivá většina lidí přestala věřit v Boha. Jenže na tom bych se jednak určitě neshodl ani s většinou signatářů té velkohubé výzvy, a jednak vydávat proti tomu petice je neúčinné a směšné.

Bohumil Doležal