Nejvyšší soud umravňuje média

K premiéru Topolánkovi a k jeho pravidelným kázáním na adresu novinářů se nyní přidal i Nejvyšší soud. Jeho mluvčí vyhlásil, že v souvislosti s rozhodnutím o katedrále se „v médiích množí invektivy a útoky proti Nejvyššímu soudu a jeho soudcům“. Nejlepší by tedy bylo včlenit do zpřísněného tiskového zákona, o němž sní premiér, taky paragraf „invektivy a útoky proti NS se zakazují“ (co je útok a invektiva, o tom rozhodne vždy ten nejpovolanější, tj. Nejvyšší soud).

Zmíněnou větu pronesl mluvčí Nejvyššího soudu jako prolog k tiskovému vyjádření ohledně sporu o katedrálu. „Většina médií“ podle vyjádření označuje jednostranně NS za „rozhodující cíleně proti církvi“, což se projevuje tím, že zmiňují pouze prohlášení kardinála Vlka: „Nelíbí se mu, že o věci rozhodoval soudce s komunistickou minulostí, který si měl navíc případ sám přidělit.“ Nejvyšší soud požádala o vyjádření jediná ČTK (ČTK je ovšem servis pro všechna média).

Mluvčí NS je bytost tolerantní a prohlašuje, že kardinál má ovšem na svůj názor právo, nicméně by měl být v médiích prezentován objektivně. (Pokud je ten výrok nepravdivý, nemá na něj sice kardinál vůbec žádné právo, ale není tím nijak dotčeno právo médií o něm informovat). Mluvčí NS argumentuje tím, že o případu nerozhodoval jeden soudce, ale tříčlenný senát. Neuvádí, zda v senátu náhodou neseděl i dotyčný soudce, např. jako jeho předseda (formulace v LN zněla: „Nelíbilo se mu hlavně to, že o katedrále rozhodoval i soudce…, který byl v 80. letech čtyři roky členem KSČ.“ Tedy také soudce, ne pouze on). Rovněž vysvětlení o přidělování případů senátům NS je pro laika nepřehledné, protože se z něho zdá vyplývat, že soud neví, co komu přiděluje. Takže: Nejvyššímu soudu se to vyjádření moc nepovedlo.

Nejvyšší soud by byl ušetřen své nespokojenosti, kdyby se nejednalo o případ omračující svou absurditou. Na základě vládního nařízení z r. 1954 byl celý Hrad včetně katedrály přidělen všemu lidu, zastupovanému tehdy komunistickým prezidentem Zápotockým. K čemu teď stát potřebuje katolický kostel, když 80% jeho obyvatel jsou zanícení ateisté? Kostel potřebuje církev, a to jedna, katolická. O jeho provozování by se mohla se státem dohodnout, kdyby taky stát, reprezentovaný ateistickým prezidentem Klausem, projevil trochu dobré vůle. Bylo by např. možné se domluvit, že vždycky v pondělí se bude místo mše konat zvláštní obřad, při němž bude premiér Topolánek kárat neposlušné novináře.

lidovky.cz 3. října 2007