To nám nikdo předem neřekl

Je to opravdu zvláštní: čtvrteční a páteční setkání středoevropských socialistických lídrů v Praze nevzbudilo v tisku žádný větší ohlas. Dnes už se o něm ani nepíše. Jako by o to nestál ani organizátor Paroubek, ani jeho vládní oponenti, podle nichž to bylo „divadýlko“.

To je ovšem trestuhodná bagatelizace. Ze setkání vzešel dokument s lehce rudoprávním názvem „Za novou politiku uvolnění napětí – ne dalším závodům ve zbrojení v Evropě“. Dokument podepsal předseda silné vládní strany nejmocnějšího středoevropského státu a spolkový kancléř další významné země. Jeho tématem je docela nový koncept evropské bezpečnosti.

Podle něho je úkolem dne odzbrojení. Je to základní evropský bezpečnostní zájem a v případě potřeby mu mohou být podřízeny i bezpečnostní požadavky jednotlivých evropských zemí. Bezpečnost euroatlantického prostoru stojí na třech pilířích: EU, USA a Rusko. Proto záležitosti jako raketová obrana musí být řešeny na úrovni EU, USA a Rada NATO-Rusko (Rusko je strategický partner, NATO samo o sobě v tomto náčrtu nevystupuje).

Z toho plyne například: za prvé, nemáme právo ve věcech podstatných pro naši národní bezpečnost uzavřít bilaterální smlouvu s naším významným spojencem z NATO, pokud nám ji nepožehná taky Rusko, které nejenže není součástí tohoto spojenectví, ale vůči jehož agresivním úmyslům bylo kdysi toto spojenectví založeno. Rusko by mělo benevolencí autorů prohlášení opět získat právo v podstatných věcech ovlivňovat naši bezpečnostní politiku.

Za druhé: o naší bezpečnostní politice se bude rozhodovat na úrovni EU – USA – Rada NATO-Rusko. To znamená, že budeme zastoupeni zprostředkovaně, Bruselským ústředím Unie.

Toto uspořádání je nová verze Brežňevovy doktríny o omezené svrchovanosti – pokud jde o obsah – a jakási permanentní Mnichovská konference – pokud jde o formu. Tentokrát bude probíhat v Bruselu, doufejme, že nás opět pustí aspoň do předsíně.

Účastníci pražského setkání zformulovali svůj „Nový úděl“ pro střední Evropu. Tato koncepce ohrožuje základy naší národní bezpečnosti. Slabost západoevropských pacifistických politiků, kteří zakrývají svou zbabělost olivovou ratolestí, je tradiční a odporná. Napříště by se tedy o nás mělo rozhodovat v Bruselu a v Moskvě. Když jsme vstupovali do NATO a do EU, zapomněli nám to pánové jaksi říci.

Nechat si něco podobného líbit by se rovnalo kolektivní sebevraždě.

lidovky.cz 17. září 2007