ARCHIV

Rekonstrukci nebo zánik

Dědictvím války v Iráku zůstane zásadní otázka. K čemu je světu OSN? Odpověď je až děsivě prostá. OSN je zajímavé diskusní fórum. Světu však jako celek nebyla a není k ničemu.

Od svého vzniku v roce 1945 figurovala tato organizace jako světský papež. Posvěcovala ty zahraničně politické akty, na kterých se shodly "nižší články", tedy velmoci. Vzácná shoda USA a Sovětského svazu zrodila tak v ojedinělé časové mezeře izraelský stát. Při schvalování korejské kampaně Sověti opustili jednací sál, americká pozice tedy reprezentovala svět.Protiirácká koalice operace Pouštní bouře vznikla z americké převahy, zahraničně politické slabosti Německa a Ruska a čínské nejednoznačnosti. Při tom všem OSN sice asistovala, ale schvalovala nevyhnutelné.

"Světová" struktura OSN, složená s tisíce zájmů, je předurčena pro politickou impotenci. Náhražkou za akceschopnost se pak přirozeně stává vynalézavé řečnění. V něm, stejně jako na perském trhu, nevítězí síla názoru, nýbrž síla hlasu. Zejména Valné shromáždění OSN proslulo jako tribuna pro neschopné, nebezpečné a obratné demagogy. Vynikali a vynikají zde především komunizující propagandisté, mizerní státníci (Nehrú), teroristé (Mandela, Arafát, Kaddáfí), masoví vrazi (Idi Amin, Lumumba) či v nejlepším případě političtí dobrodruzi (Kavan). Tribuny Valného shromáždění či různé summity (jako ten O Zemi) jsou hlavní oporou módního protizápadního tažení.Antisemitské výpady, které tvoří každodenní kolorit OSN, by jistě potěšily samotného führera. Celý tento mumraj financují země, které jsou zde každodenně napadány - tedy Západ a především Spojené státy.

Toto vše již dále nemůže pokračovat. OSN musí projít totální obměnou nebo ve stávající podobě zaniknout. Od samotných úředníků této instituce se to očekávat nedá. Tuční kapři si rybník, který vyživují jiní, nevypustí. Rozumnou možností by bylo rozpustit Valné shromáždění OSN bez náhrady. Svět tím nic neztratí a významně ušetří. Zároveň je nutno posílit Radu bezpečnosti o země, které už tam dávno měly být - Japonsko, Německo, Indie, zástupce latinoameričanů (Brazílie?) a Afriky (Jihoafrická republika či Nigérie?). Rada bezpečnosti by se tak postupně proměnila v rozhodčí orgán, který by vyvažoval reálné mocenské zájmy silou dohod, zaštítěných zbraněmi. Tento svět by neoplýval vznešenými myšlenkami a pestrými teoriemi. Pro skutečné lidské bytosti, ke kterým současná OSN již nehovoří, by byl mnohem užitečnější.

Cesta k tomuto cíli by byla složitá. Zuřivé reakce, které vyvolalo americké odmítnutí kurately OSN v cause Irák je toho důkazem. Likvidace Valného shromáždění, této historické anomálie, by poškodilo řadu zájmů. Malé země budou mít pocit, že jejich hlas zanikne, jakkoli to není pravda. Vlivné intelektuální lobby, jako třeba Zelená, ztratí punc světové reprezentace, což z nich zaslouženě učiní jeden z mnoha hlasů. Intelektuálové, spjatí s mírovými hnutími, přijdou o zvučné fórum. Všechny tyto skupiny, jejichž ústup ze slávy pomůže všem, budou hlasitě křičet. Doufejme, že naléhavou nutnost nepřekřičí.

Zdeněk Švácha