Věc: udělení bobříka vyčůranosti za měsíc srpen 2007

Prezident Klaus je ve složité situaci. Vzhledem ke své nátuře a ke svým politickým potřebám nemůže jednoznačně podporovat ani stanovisko proti radaru, ani stanovisko pro radar.

Se stanoviskem pro radar by měl potíže ideologické (je to v jeho pojetí přece jen zásah do suverenity ČR, a suverenita je to základní, o co jde), i prakticky politické (prezidentské volby se blíží a převáná většina české veřejnosti je proti radaru).

Kdyby se postavil jednoznačně proti radaru, dostal by se do otevřeného sporu s vládou a navíc přinejmenším s částí ODS, čímž by rovněž ohrozil své znovuzvolení (bude záležet na každém volitelském hlase). Taky by nerad nadmíru zatížil vztahy ČR s USA (má možná oprávněný dojem, že nám mohou být v určitých situacích ještě o něco užitečnější než Putinovo Rusko).

Výsledkem je napůl tanec mezi vejci, napůl krasobruslařská exhibice. Prezident ji zvládá dosti bravurně.

Už začátkem srpna prohlásil v rozhovoru pro RFE na adresu vlády, že by měla respektovat (co to znamená?) odpor občanů vůči americkému radaru a celou věc jim pořádně vysvětlit. V té souvislosti kritizoval zejména vládního zmocněnce Klvaňu.

Říci, že vláda nebo Klvaňa by něco měli lépe vysvětlovat, se dá vždycky. V situaci, kdy odpůrci zjevně o žádné vysvětlování nestojí, je to laciná hraběcí rada. Vláda musí v některých zásadních věcech mít odvahu rozhodnout jinak, než jak si přeje většina lidí. V zastupitelské demokracii na to má právo, a žádná jiná demokracie než zastupitelská neexistuje. Vysvětlit jim to ovšem bude muset, ne však v situaci, kdy vládnou vášně a odpůrci radaru o žádné vysvětlení nestojí. K zásadnímu rozhodnutí vláda potřebuje, aby ji vlivný politik podpořil a ne jí stahoval zezadu trenýrky.

Teď (před českými velvyslanci) dovedl pan prezident své stanovisko do dokonalosti.

Jeho teze zní: Jde o závažné rozhodnutí v oblasti národní bezpečnosti, protože americkou vojenskou přítomnost považujeme za důležitý faktor stability v Evropě.

Následuje antiteze: není možné zůstat u toho, aby taková věc byla rozhodnuta parlamentním hlasováním 101 ku 99. To bychom vytvořili prostor pro potenciální problémy do budoucnosti. (Podotýkám, že každému je zjevné, že jinak to rozhodnout nelze).

A syntéze? V této diskusi musíme umět argumentovat, ale musíme být i pozornými posluchači a musíme umět si vzájemně naslouchat. Deficit je prý na obou stranách.

Stanovisko Václava Klause je vášnivým a zásadním popřením zásady „vaše řeč budiž ano ano, ne ne, a to v záležitosti pro budoucnost ČR víc než důležité. Za to a za technickou obratnost, s jakou to činí, mu Události udělují

Bobříka vyčůranosti za měsíc srpen 2007

Jako malou pozornost u příležitosti rozjíždějící se prezidentské volební kampaně. Samozřejmě s příslušnými gratulacemi.

2. září 2007