indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

1.7. - 25.8. 2007

ARCHIV

Maďarská garda

V sobotu proběhla na Budíně na náměstí před prezidentským palácem slavnostní přísaha prvních 56 členů „Maďarské gardy“, o níž jsem už v papírových LN psal. Je spjata s mimoparlamentní pidistranou „Jobbik“, odpovídající zhruba naší Národní straně. Slavnostnímu aktu přihlíželo asi čtyři tisíce lidí. Není divu, že byl zájem: událost se stala už předem klackem v divokém souboji mezi parlamentní levicí a pravicí, takže organizátoři si pochvalovali účinnou reklamu zdarma.

Záměrem zakladatelů je „vytvořit rámec pro národní sebeobranu“. NATO a EU prý nejsou zárukou, protože dva ze tří států (Slovensko, Rumunsko, Srbsko), které Maďarsko bezprostředně ohrožují, jsou rovněž členy obou organizací. V Maďarsku už zase přibývá lidí, kteří se v Evropě cítí být sami. Podobný pocit vedl na konci třicátých let k posílení maďarských fašistů, kteří nakonec těsně před koncem války nastolili několikaměsíční krvavou hrůzovládu.

Nemělo by se přehlížet, jak k maďarské frustraci přispívají politici zmíněných států. Předseda slovenské vládní strany před nějakou dobou vyhrožoval tankovým útokem na Budapešť. Pak svou rétoriku zmírnil, ale jen o fous. Rumunští ultranacionalisté nejsou o nic lepší. Srbská vláda v době občanské války se zavilou zlomyslností verbovala vojvodinské Maďary do své armády a uprchlíky z Bosny, Chorvatska a Kosova umisťovala právě do téhle oblasti, aby tam snížila procento maďarského obyvatelstva. Nemají co křičet, jsou spoluvinni.

Paravojenské organizace, zakládané politickými stranami, do demokratického státu ovšem nepatří. Je přitom třeba zdůraznit, že nejsou žádnou specifikou „pravice“. Odtrašujícím příkladem je Rakousko meziválečné doby: tam si je založili sociální demokraté, usilující o diktaturu proletariátu, i nacionalisté, šilhající po Mussolinim. Jejich soupeření vyústilo v roce 1934 v malou občanskou válku. Za čas přišel Hitler a Rakušany po svém způsobu srovnal.

Ostatní středoevropské státy mají podobnou, o něco čerstvější zkušenost se Stalinem. Opravdu si myslíme (netýká se to jen Maďarů, i když případ Maďarské gardy je zrovna aktuální), že v dohledu není nikdo, kdo nás, když budeme společně a pořádně blbnout, zase seřeže na jednu hromadu?

lidovky.cz 27. srpna 2007