ARCHIV

Čtenářský dopis LN

Pan Josef K. Zeyval vyslovuje ve svém čtenářském dopise z 16. 8. své pochybnosti o Maďarech po válce „údajně vyhnaných na nucené práce do sudetského pohraničí“. Dochází přitom k závěru, že zřejmě po válce „nenarazil na ty správné maďarské vyhnance“. V tom má úplně pravdu.

Poté, co se zadrhla jednání o „výměně obyvatelstva“ mezi ČSR a Maďarskem a Američané začali dávat jasně najevo, že nepodpoří čs. plány na vyhnání Maďarů ze Slovenska, rozběhla čs. vláda deportace Maďarů na nucené práce do českých zemí (ne výhradně do Sudet). Deportováno bylo asi 15 tisíc rodin (s rodinnými příslušníky 45 000 lidí). Stalo se tak na základě Benešova dekretu č. 88/1945 Sb. o všeobecné pracovní povinnosti a na něj navazujícího výkonného nařízení Sboru pověřenců č. 37 sb. n. SNR z 25. února 1946. Deportace nebyla natrvalo, ale na neurčitou dobu. Po únorovém puči, když komunistická vláda a její ruští protektoři ztratili zájem na brutálním pronásledování Maďarů, se deportovaní mohli vrátit, pokud ovšem měli kam (tj. pokud jejich majetek nebyl mezitím rozchvácen). To se týkalo té šťastnější poloviny. Ostatní zůstali v Českých zemích, v dalších generacích se dílem počeštili, dílem tvoří jádro asi patnáctitisícové maďarské menšiny v ČR.

Lidové noviny 20. srpna 2007