ARCHIV

O popularitu není co stát

Poslední průzkum agentury STEM ohledně stavu popularity našich čelných politiků přinesl docela zajímavé výsledky. Dají se z nich odvodit obecnější závěry ohledně toho, co činí politiky populárními a jek souvisí popularita politika s jeho kvalitami jako politika.

Největší pohyb byl zaznamenán na špici žebříčku. Primátor Bém si polepšil o čtyři procenta a předstihl ministryni Parkanovou, která si naopak o jedenáct procent pohoršila.

Zdá se, že primátor Bém si polepšil proto, že tu dva měsíce nebyl (a tudíž nemohl nic pokazit a ovšem ani udělat), ale zato se mu v té době podařilo pokořit Mount Everest, což nemá ve svém funkčním úvazku.

Ministyně Parkanová naopak doplatila na to, že nazpívala píseň a píseň byla veřejností a médii shledána nepodařenou. Zpívání písní nemá paní ministryně rovněž ve svém funkčním úvazku.

Kdyby byl pan Bém v zápase s nejvyšší horou podlehl, body by nezískal. Kdyby paní Parkanová byla nazpívala píseň zdařilou nebo aspoň protiamerickou, byla by získala nebo by aspoň netratila tolik.

Anketa je zajímavá ještě něčím: skoro všichni politici (až na Parkanovou) si polepšili nebo aspoň nepohoršili! I všemi opovrhovaný Čunek zůstal aspoň na svém minulém hodnocení. Z toho plyne další závěr: politik si popularitu udržuje, respektive rozmnožuje tím, že buď nedělá nic, nebo jenom to, co nesouvisí s výkonem jeho funkce a co by podle některých vlastně ani dělat neměl (leze na hory). Pokud to dělá dobře a jinak nedělá nic, jeho popularita roste. Pokud to dělá špatně, jeho popularita klesá bez ohledu na to, zda se jinak přetrhne nebo ne.

Z politiků, kterým nezbývá než něco dělat, je na tom nejlépe opozice: jejím posláním (aspoň v dnešním pojetí té naší opozice) je dělat všechno pro to, aby vláda nemohla dělat nic. Takovou činnost veřejnost nejen toleruje, ale dokonce oceňuje. Velmi úspěšní byli předseda ČSSD Paroubek, místopředseda Škromach a o něco méně místopředseda Sobotka (má tu smůlu, že na první pohled vypadá příliš seriózně; měl by s tím něco dělat).

Když tedy zhodnotíme poselství, jímž k nám průzkum hovoří, dospějeme k jednoznačnému závěru: naši přední politici buď nedělají nic, nebo dělají jen to, co by dělat nemuseli, případně neměli. A dělají to čím dál tím víc.

lidovky.cz 21. června 2007