ARCHIV

Dvě zprávy, špatná a dobrá

Nejprve ta špatná: jako nechtěná, leč působivá ilustrace k mému dnešnímu komentáři v papírových LN působí okázalá prezentace brožury ČSSD „Sto dní skandálů, omylů, vulgarity a tmářství“. Míří pochopitelně na nynější vládu. Předseda ČSSD Paroubek při té příležitosti prohlásil: „My si myslíme, že je možné bez jakékoli nadsázky nazvat tuto vládu vládou skandálů, omylů a přehmatů, vulgarity a tmářství… kromě čistek neudělala tato vláda nic, je to opravdu podařená vláda, to tu opravdu ještě nebylo.“

Je zjevné, že opozice nemůže vládu chválit. Je stejně zjevné, že tato vláda je slabá a vratká a poskytuje už proto tisíc a jednu příležitost ke kritice. Musím se však přiznat, že podobně jako kdysi Martin Luther King mám sen. Spočívá v tom, že se Jiří Paroubek zítra ráno pozorně podívá do zrcadla, předstoupí znovu před veřejnost a spustí: „Milí spoluobčané, holoubci, tato vláda je v mnohých ohledech opravdu vládou skandálů, omylů a přehmatů. Problém je v tom, že, upřímně řečeno, my jsme nebyli a nejsme ani o fous lepší. Proto vám dneska slavnostně slibuju, že napříště necháme stranou urážky a osobní útoky, které většina z vás právem považuje za nechutné, a soustředíme se na to, abychom Vás přesvědčili, že naše plány jsou věcně lepší než plány nynější vlády. Víme totiž, že přes všechny rozepře, všechnu společnou nedokonalost a nevychovanost nás i nynější vládu spojuje snaha udělat něco kloudného. My věříme, že to umíme líp.“

Upřímně řečeno obávám se, že se, podobně jako kdysi Martin Luther King, uskutečnění svého snu nedožiju.

Dobrá zpráva se týká setkání českého a polského prezidenta v Lánech. Předchází jednáním s Američany o protiraketové základně. Je povzbudivé, že se dvě tak výstřední individua, tísněna okolnostmi, dokážou dohodnout na něčem rozumném. Zvláště pan prezident Klaus poté, co se snažil mistrovat Američany v souvislosti s iráckou invazí a dostal pořádně do kožichu, dospěl k jakémusi poučení. A pan Kaczyński, jak se zdá, už nemyslí v první řadě ne to, co všechno z Američanů za souhlas k základně vyždímá. Polský postoj je přímější, český obezřetnější. Snad se mohou v dobrém korigovat.

V této souvislosti není podstatné, že se oba pánové dohodli i na dalším synchronizovaném úsilí o zničení EU. Soulad ve věci základny je teď důležitější.

lidovky.cz 22.května 2007