ARCHIV

Proboha, nedráždit!

Rakouský vztah k využití jaderné energie nechápu už od té doby, co zablokovali v podstatě už hotovou elektrárnu v Zwentendorfu. Je těžké uvěřit, že by nešlo mj. i o sublimaci jiných problémů než těch s využitím jaderné energie. To ale není náš problém. Rudé impérium a zejména jeho kolonie zvaná „ČSSR“ pak zlomyslně využívaly rakouské fobie a stavěly v sousedství Rakouska jednu problematickou jadernou elektrárnu za druhou. Když impérium padlo, byla poslední z nich, Temelín, v tak pokročilém stavu, že se ji už nepovedlo zbourat.

O příčinách rakouské neurózy je možné jen spekulovat. Miloš Zeman učinil svého času nepochybně velmi dobře, že ji prostě vzal na vědomí a přistoupil na dohodu, jejíž součástí bylo i předávání nadstandardních informací o poruchách elektrárny. Bohužel se nějak zanedbalo, že bude nutné se rovněž nadstandardně postarat, aby jich bylo co nejméně.

Je to jistě jen spekulace, ale jsem přesvědčen, že rakouskou fobii by výrazně snížilo, kdyby se česká politika dokázala chovat vstřícně v jiných věcech, které Rakušanům vadí a kde je pochopit, proč jim vadí, jednodušší než v otázce Temelína: třeba ve věci Benešových dekretů nebo smířlivějšího (a objektivnějšího) posuzování společné minulosti. K tomu u nás panuje nulová ochota.

Zatím tedy jde jen o Temelín a česká vláda se chová jako slon v porcelánu. Prohlásila, že ukončuje činnost komise pro posuzování vlivů elektrárny na životní prostředí, a Toplolánek oznámil rakouskému spolkovému kancléři, že vláda přijme dokument, v němž považuje melkskou dohodu za naplněnou. Následovala zuřivá reakce ze strany rakouských ekologických aktivistů i politiků. Nato vláda sdělila, že mekský proces nelze ukončit, protože to není smlouva v běžném, slova smyslu, a že nadstandardní vztahy českých a rakouských kompetentních resortů budou pokračovat.

Přes všechny útěšné řeči na obou stranách společné hranice je to tak, že česko-rakouské vztahy jsou nejhorší z našich vztahů se sousedy. V současné době probíhá jakási studená diplomatická válka. Temelín je jejím živoucím symbolem. Je v zájmu obou stran, aby tomu tak nebylo.

Je těžké očekávat, že Temelín bude zbourán. Byl by to nesmyslný krok a nesmyslné kroky k ničemu nevedou. Bylo by však dobře, kdyby tam panoval o něco menší svinčík a kdyby se česká vláda chovala aspoň trochu taktně a ohleduplně.

lidovky.cz 27. dubna 2007