ARCHIV

Maul halten und weiter dienen

Petr Pravda se v sobotní Mladé frontě Dnes (Mlčeti zlato, cíl je daleko) pozastavuje nad údajným výrokem náměstka amerického ministra obrany, že by Francie měla zaplatit za opozici vůči válce s Irákem. Wolfowitz ovšem řekl jen to, že by Francouzi (a taky Rusové) nejlépe přispěli k rekonstrukci Iráku tím, kdyby mu odpustili jeho dluhy, a že by měli uvažovat o penězích, které byly zapůjčeny diktátorovi, aby si mohl koupit zbraně a budovat paláce a nástroje represí. Že Francie (a Německo a Rusko) nějak na opozici vůči válce doplatí, je ovšem zjevné, protože stanovisko, které zaujaly, se prokázalo jako nesprávné. Hlavním úkolem války totiž vůbec nebylo, jak tvrdí pan Pravda (shodně s Václavem Klausem), „přinést Iráku svobodu a demokracii“. Ve světě je spousta zemí, trpících jejich nedostatkem, a nebyl by nejmenší důvod k tomu, vybrat si mezi nimi rovna Irák. Hlavním úkolem (mluvil o tom ve svém projevu při zahájení války prezident Bush) bylo odstranit nebezpečné ohnisko konfliktů ve velmi citlivé oblasti, režim, který fungoval jako útočiště teroristů a vlastnil a použil zbraně hromadného ničení. Navíc tu bylo reálné nebezpečí, že destabilizuje celý region. Proto Irák znamenal pro USA a celý západní svět velké a bezprostřední ohrožení. Teprve druhým úkolem v řadě je stabilizovat politickou situaci v poražené zemi a nastolit nějaký lidštější režim. Západní země neumějí nic jiného, než to, co samy s úspěchem odzkoušely, totiž demokratické uspořádání. Je třeba dát Iráčanům šanci, aby si je uzpůsobili podle svých možností a potřeb.

Apokalyptický obraz rozvratu a chaosu, který pan Pravda podává, se nápadně podobá nadneseným líčením údajných amerických pohrom a neúspěchů během tažení na Bagdád. Publicisté tohoto ražení budou mít vždycky o čem psát, protože žádný triumf není definitivní a všechny úspěchy jsou stále problematizovány a ohroženy. To na jejich úspěšnosti ovšem nic nemění.

„Ne všichni, kdo s válkou nesouhlasí, nebo proti ni mají výhrady, musí být nepřátelé“, píše pan Pravda. Tady ovšem nejde o věc kamaráčoftů, nýbrž o to, že ti, co se proti válce stavěli, neměli pravdu. To je třeba jasně říci a dotyční se s tím samozřejmě budou muset nějak vyrovnat.

Závěrečné doporučení je už trochu stereotypní: „Mlčeti zlato“. Nevím, co vede zahraniční redakci MfD, že nejen vyvolává dojem, jako by usilovně hájila francouzské národní zájmy, ale že dokonce napodobuje manýry francouzského prezidenta. Když nám na východě Evropy pan Chirac vzkázal, abychom drželi hubu, bylo to aspoň pobuřující. Když nám totéž vzkazují pp. Mocek a Pravda, je to jen legrační.

13. dubna 2003