ARCHIVPřed volbami III: Kalouskův konec?V posledním roce preference politických stran kolísaly, a to často nebývale dramatickým způsobem. Nejprve po nástupu premiéra Paroubka strmě vzrostly preference ČSSD. Zhruba po roce následoval vzestup zelených přes rozhodující hranici 5%, (preference ČSSD a ODS stagnovaly). Minulý týden agentura SC&C ohlásila propad lidovců pod práh volitelnosti. Každá z těch výrazných změn má širší význam. Růstem preferencí ČSSD se otevřela cesta k zatím neoficiální spolupráci sociálních demokratů s komunisty. Spolupráce už probíhá a její plody nevěští nic dobrého. Razantní nástup zelených ji ohrožuje, protože zelení zatím jeví malou ochotu „Paroubkův plán“ podporovat. Stagnace ČSSD může se vzestupem zelených souviset – obě strany jsou bezprostředními sousedy v politickém spektru, zelení současně představují jakousi houbu, která snadno nassává voliče z bezprostředního okolí – ale stejně snadno se dá vyždímat, vzhledem k zatím malé stabilitě a čitelnosti nového politického útvaru. Což je ovšem krátkodobě jakási výhoda: pro voliče není obtížné investovat do něčeho podobného své neukojené naděje. A konečně poslední signál, který vzbudil velký rozruch, hrozící pád lidovců. Předcházel mu trvalý pokles lidoveckých preferencí. Je možné, že by středoví voliči, které neláká ani ODS, ani Paroubkova ČSSD a nezbývala jim tedy než KDU-ČSL, dali přednost zeleným coby liberální levosotředé formaci? Svůj podíl na pádu preferencí strany může mít i Kalouskova jednoznačná orientace na spolupráci s ODS, kterou předvedl zejména svou účastí na pádu premiéra Grosse. Lidovci nebyli v jednoduché situaci, museli si dát pozor na to, aby je Gross při svém neodvratném pádu nestrhl s sebou. Zdá se však, že podcenili důsledky jeho politického konce. Přesto je třeba k výsledkům průzkumu přistupovat s velkou opatrností: a nejen proto, že včerejší průzkum agentury Factum Invenio přinesl docela jiné výsledky (lidovci by přesáhli 12%, což na první pohled vypadá jako přehnání na druhou stranu). Středoleví liberální voliči nejsou pro KDU-ČSL typičtí, volili by ji z nouze, stejně jako budou teď z nouze volit zelené. Strana má silnou podporu jen v některých regionech, ale ta spočívá na tradici mnoha desetiletí. Má fungující aparát, který prošel po roce 1989 jakousi inovací. Typický volič KDU-ČSL je konzervativní moravský venkovan. Proto jí nejspíš nehrozí to, co potkalo ODA a US-DEU – šok z poklesu preferencí pod 5%, v jehož důsledku se voliči rozutekli jako stavovská vojska na Bílé hoře. Jenže to nebyly žádné politické strany, jen chaotická uskupení spojená docela přízemními zájmy zúčastněných, jež se často ani nekryly. Nepodařilo se jim dát nějakou výraznou ideovou image, lidé nevěděli, koho volí. KDU-ČSL má image křesťanské, přesněji řečeno katolické strany: nikdy nebude mít silnou podporu, ale na víc než 5% zatím bez problémů má. Její politická smrt je představitelná, ale nehrozí jí politický infarkt jako ODA nebo US-DEU, nýbrž jakási politická rakovina, dlouhé trápení, které nanejvýš nyní teprve začíná. Je pravda, že pád strany pod 5% by před volbami důkladně zamíchal šancemi na koalici. Podle SC&C by sice i potom neformální rudá koalice neměla na většinu, ale jednoúčelové spojenectví ODS - zelení by bylo víc než nestabilní. V každém případě, v těchto volbách jde o hodně, o nejvíc od roku 1989. Odtud hysterie a často nečisté prostředky, které se v kampani uplatňují (viz difamace, jíž je podrobena právě KDU ze strany tzv. Balbínovy poetické strany, Bursíkovy údajné problémy s nemovitostí na Praze 1, případ Topolánkova bytu). Nepochybně se něco ještě provalí i na ČSSD. Tyto věci je teď, šest týdnů před volbami, radno brát jen jako součást předvolebního folklóru. K předvolebnímu folklóru patří svým způsobem i průzkum SC&C, provedený nepochybně svědomitě a bez postranních úmyslů. Má smůlu, připletl se do situace, v níž každý shání klacky na protivníka. P.S. Podle dnešního průzkumu STEM by lidovci dostali 4,9%. Nemyslím, že by to na to, co jsem napsal, něco změnilo. 4,9% je velmi baťovské číslo: skoro bych řekl, že je to 5% očima škarohlída. Mladá fronta Dnes 19. dubna 2006 |