ARCHIV

Usnesení ke vzpomínce na organizované vyhnání sudetských Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku před 60 lety

Na sklonku předminulého týdne informovaly české noviny o usnesení Spolkového shromáždění SdL, v němž se mj. vyzývá česká vláda, aby s reprezentací vyhnaných jednala. Nikde, pokud vím, neotiskli plný text dokumentu: možná je to dáno jeho rozsahem, ale hrozně bych se divil, kdyby to bylo jen tím. Proto dávám plný text k dispozici aspoň zde. Omlouvám se za zdržení, dřív jsem to přeložit nestačil. BD.

1. Spolkové shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení vzpomíná u příležitosti vyhnání takřka celé sudetoněmecké národní skupiny z jejího od nepaměti vrozeného domova v Čechách, na Moravě a v sudetském Slezsku v letech 1945-6 krutého osudu, který tehdy museli vytrpět, od starců až po malé děti. Oplakává zvláště asi 250 000 mrtvých, kteří zahynuli na konci války v důsledku excesů namířených oproti civilnímu obyvatelstvu, následujícího nejprve divokého, pak organizovaného vyhánění a násilného vysidlování, ubytování v nouzových podmínkách a konečně duševního utrpení pro ztrátu domoviny. Odkazuje znovu na dobrozdání mezinárodně renomovaného rakouského odborníka na mezinárodní právo Felixe Ermacory, který ve své expertíze z 22. května 1991 označil tuto strašnou událost za genocidu.

Spolkové shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení žádá prezidenta, vládu a parlament České republiky, aby se od tohoto zločinu proti lidskosti – vyhnání sudetských Němců – konečně distancovali právě tak jednoznačně, jako to učinili spolkoví prezidenti, spolkové vlády a parlamentní instituce Spolkové republiky Německo – a také mluvčí sudetoněmecké národní skupiny – ve věci zločinů proti lidskosti, které byly spáchány v době Národního socialismu na jiných národech a národních skupinách. Žádá dále znovu Poslaneckou sněmovnu a Senát české republiky, aby konečně zákonem zrušily Benešovy dekrety z let 1945/6 a zejména zákon o beztrestnosti z 8. května 1946 (tzv. amnestijní zákon) a všechna další dodnes platná diskriminační opatření pro vyhnané německé občany České republiky.

Spolkové shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení poukazuje znovu na dodnes neřešenou problematiku konfiskovaného majetku sudetských Němců v České republice (na rozdíl od jiných transformujících se států jako Litva, Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko, Rumunsko nebo Chorvatsko) a opakuje svůj požadavek na bezpodmínečná jednání s cílem najít řešení přijatelné pro obě strany.

2. Spolkové shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení vzpomíná – 60 let po vyhnání - na velké hospodářské a kulturní výkony, kterých dosáhli během staletí Němci v Čechách, na Moravě a v sudetském Slezsku. Ústřední prvky hospodářské a veřejné infrastruktury v dnešní České republice byly vytvořeny v posledních staletích až do vyhnání sudetských Němců. Vynikající sakrální a světské umělecké památky, zvlášť ty z doby gotiky a baroka, jsou zčásti zničeny, zčásti zpustošeny a zčásti – také z prostředků sudetoněmeckých vyhnanců – opět obnoveny a svědčí o osmisetletém německém osídlení v sudetských oblastech. Mnohá díla německých umělců, žijících kdysi na území dnešní České republiky, např. z oblasti literatury, hudby, výtvarného umění a vědy, dosáhla zčásti i světového významu a ocenění.

Spolkové shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení vyzývá veřejnoprávní korporace České republiky na všech úrovních, aby pečovaly umělecká díla spadající do jejich kompetence, vícejazyčnými nápisy poukazovaly na jejich německý původ a rozhodně skoncovaly s pokusy autory čechizovat. Sudetští Němci chtějí svými kontakty na vlády Spolkové republiky Německo a Svobodného státu Bavorsko i na příslušná evropská grémia přispět k tomu, aby péče o tyto kulturní statky byla i po hmotné stránce náležitě podporována.

3. Spolkové shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení považuje – 60 let po skončení druhé světové války a následného vyhnání sudetoněmecké národní skupiny z její domoviny, 17 let po historickém obratu v Evropě a dva roky po vstupu České republiky do Evropské unie – za žádoucí, aby česká a sudetoněmecká politická reprezentace usilovaly v otevřeném a poctivém dialogu o zpracování tíživých problémů, týkajících se obou stran, a vytvořily tak základnu pro přijatelné vyrovnání a trvalé usmíření mezi českým národem a sudetoněmeckou národní skupinou.

Spolkové shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení apeluje proto na státní vedení a politickou elitu České republiky, aby přestaly s blokádou a daly najevo připravenost k dialogu se zástupci sudetoněmecké národní skupiny v evropském duchu. Tak by mohli Češi a Němci – za účasti přímo postižených sudetských Němců – ve světě, kde se vyhánění stává čím dál tím častěji prostředkem při řešení etnických konfliktů – dát příklad, jak mohou být v budoucnu důvěryhodným způsobem zhojena a napravena porušení lidských práv, zejména práva na domov.

Sudetoněmecké krajanské sdružení, 13. spolkové shromáždění, 4. zasedání