ARCHIV

Věc: udělení bobříka vyčůranosti za měsíc únor 2006

Pražský arcibiskup kardinál Vlk se nyní specializuje na projevy vstřícnosti vůči rozzuřeným muslimům. Posledním takovým gestem je jeho prohlášení coby předsedy komise České biskupské konference pro veřejné záležitosti. Praví se v něm mimo jiné: „Reakce islámského světa samozřejmě neodpovídají naší západní kultuře. Můžeme je z hlediska jejich kultury pochopit, i když s nimi naprosto není možné souhlasit.“

Připomínáme o co jde: o masové kravály, provázené pálením dánských a dalších vlajek, demolicí dánských a dalších ambasád, výhrůžkami násilí, resp. smrti vůči evropským vojákům a civilistům (Američané a Izraelci se samozřejmě vezou s sebou).

Formulace je natolik všestranná, že se vůbec nedivím novináři z Práva, který ji opsal takto: „Vlk reakci radikálních islamistů, kteří začali vypalovat ambasády nejen Dánska a napadat západní vojáky, neodsuzuje, zároveň však dodává, že s ní nelze souhlasit.“ To je jakési domyšlení toho, co nám pan kardinál sděluje – domyšlení krajně zlomyslné, ale zase ne až tak od věci.

Člověk má skoro dojem, že jde o technický problém: naší západní kultuře to sice neodpovídá, ale z hlediska jejich kultury to lze pochopit. Je to tedy podobný případ jako skutečnost, že Číňané nejedí nožem a vidličkou, nýbrž používají hůlky.

Kardinál se v této souvislosti zabývá problémem svobody: svoboda je důležitou hodnotou, ale není neomezená. Nelze dělat vše, co je možné. (To už říkával Antonín Novotný blahé paměti). Média vycházejí pouze z cítění vlastní sekularizované západní kultury, která nemá smysl pro posvátné věci a nerespektuje cítění druhých.

A kardinál vyzývá: usilujme o hlubší vzájemné poznání! Zdvořilé vstřícné gesto islámského světa k němu nepochybně do široka otvírá dveře. Pokud nyní čtenář pojme podezření, že s jím český primas hodlá tak trochu inspirovat, není daleko od pravdy: „My křesťané západního světa jsme se bohužel přizpůsobili tomuto nesprávnému chápání svobody. Neumíme vhodně a důsledně hájit své náboženské cítění a napadání nejen svých křesťanských proroků, ale samotného Syna Božího…“ Znamená to: vzmužme se a zatněme tipec nesprávnému chápání svobody, a dělejme to stejně důsledně jako demonstrující muslimové, leč vhodněji (rozuměj šikovněji)? A když ne, co to tedy znamená? Je také pozoruhodné, s jakou samozřejmostí mluví pražský arcibiskup za „křesťany západního světa“. Snad se měl těch nekatolických aspoň předem zeptat.

Miloslav kardinál Vlk, arcibiskup pražský a Primas český, podal pěkný a názorný příklad toho, jak se i zdánlivě velká patálie dá využít Ad Majorem Dei Gloriam. Proto je důstojným kandidátem na únorového bobříka vyčůranosti. Udělujeme mu ho tímto a věříme, že veden stejnou tolerancí, kterou hlásá vůči mohamedánům, to dokáže z hlediska naší kultury pochopit, i když kultuře v pojetí České biskupské konference to třeba neodpovídá.

12. února 2006